Pandemie dál zrychluje, o dalším průběhu může rozhodnout ochota k očkování
 
30_vojtech miri_jaros
Adam Vojtěch • Autor: Milan Jaroš

Už více než týden je jedním z hlavních témat kromě zdraví prezidenta a souvisejícího vyjednávání o nové vládě také otázka, zda se znovu vrací covidová epidemie – resp. jak velké riziko představuje rostoucí počet nakažených a jak řešit vzrůstající počet hospitalizovaných. Experti se prozatím shodují, že plošná uzavření (případně lockdowny) nebo kolaps zdravotního systému na pořadu dne nejsou. Zároveň varují, že mezi „klidovým“ režimem a extrémy známými z předchozích vln existuje řada scénářů, které mohou být problémem nejen pro zdravotníky.

Shoda panuje i na tom, že o dalším průběhu rozhodne to, na co se (s čím dál menší úspěšností) sázelo i předtím – teda ochota lidí. Jednak se nechat očkovat, za druhé dodržovat opatření, která se počínaje pondělkem znovu zpřísnila. Nově je povinnost nosit respirátor ve všech vnitřních prostorech včetně pracovišť, zároveň je karanténa jen sedm dní od posledního kontaktu s pozitivně testovanou osobou (toto opatření je zejména reakcí na zhoršující se situaci ve školách). Od příštího týdne pak bude zkrácená platnost testů, navíc testy nebudou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a restauratéři budou muset kontrolovat doklad o bezinfekčnosti hostů.

Reklama
Reklama

Kolik paliva má

„Jsme v rizikovém scénáři, to je nesporné. A Rizika jsou dána i do budoucna, a to nižší proočkovaností, ale také vyčerpáním efektu po prvovakcinaci,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v úterý dopoledne na tiskové konferenci. „Nechceme dojít k situaci, kdy opět budeme odkládat operace, to by byla katastrofa pro české zdravotnictví.“ Znovu apeloval na očkování s tím, že současná podoba epidemie je „epidemií neočkovaných“ - a vyzval k posílení ochrany třetí dávkou, a to zejména seniory.

Jako špatný příklad nízké proočkovanosti jmenoval Moravskoslezský kraj. Malá proočkovanost je i za tím, že se pohybujeme v rizikovém scénáři, resp. nad ním. V nemocnicích jsou přitom podle Vojtěcha mladší lidé než dřív: průměrný věk lidí na jednotkách intenzivní péče je kolem 60 let. Vojtěch a následně i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek mluvili o tom, že v případě proočkovanosti o deset procent vyšší, tedy přibližně úrovni pětašedesáti procent, bude naopak možné mluvit o rušení některých restrikcí. Právě očkování tak bylo leitmotivem celé konference – ale k popisovanému uvolnění je velmi daleko a zatím narůstá počet lidí, jejichž stav je vážný.

24_AGENDA_Jaros

I vedoucí mezioborové skupiny MeSES Petr Smejkal potvrzuje to, na čem panuje shoda: rozhodujícím faktorem je očkování. A to společně s dodržováním tzv. T-N-O (platný test či právě očkování, případně 180 dní od prodělání nemoci) a jeho kontrolou v restauracích plus testováním neočkované populace. „Pokud uděláme tyto tři věci, nemusíme nic zavírat nebo jen v minimální míře, která neohrozí nás běžný život,“ říká hlavní epidemiolog institutu IKEM s tím, že se kloní k „mírnému nátlaku“ na neočkované, kteří by měli pocítit, co všechno je jim bez vakcinace méně dostupné či za co musí platit.

Zároveň s tím se však objevuje i varování, že příliš silný tlak nic nevyřeší – a hlavně, že stále existuje dost lidí, kteří nejsou klasickými odpírači a očkovali by se, pokud by k tomu měli příležitost (například lidé starší či špatně pohybliví nebo obyvatelé málo dostupných oblastí). K této otázce Vojtěch řekl, že případné povinné očkování je otázkou pro novou sněmovnu.

Až sedm tisíc

Očkování každopádně v posledních měsících stagnovalo. Přes dvacet tisíc dávek naočkovaných dávek denně se Česko nedostalo od začátku září. Právě minulý týden - v době, kdy čísla začala rychle stoupat a vláda vyhlásila zmíněná opatření - se nicméně čísla znovu začala zvedat a po delší době byly vidět i fronty před očkovacími místy bez registrace. Ještě předminulý pátek se očkovalo něco pod patnáct tisíc dávek, na konci minulého pracovního týdne to už bylo dvakrát tolik.

Stabilně v minulém týdnu rostl také zájem o zmíněnou třetí, posilující dávku, která zvláště lidem se zhoršenou imunitou poskytuje větší ochranu před těžkým průběhem. Očkovaných leží v nemocnici přibližně čtvrtina z nakažených - přičemž podle odborníků tvoří velkou část z nich právě ti, kteří by posilující dávku potřebovali, ale (z jakéhokoliv důvodu) ji nedostali. „U nejrizikovějších lidí je to nezbytnost,  u mladších pojistka,“ říká viroložka Ruth Tachezy. „Bude to hrát velkou roli, vidíme, že účinnost vakcíny se v průběhu času snižuje,“ dodává.

„Z oficiálních dat vyplývá, že plně očkovaní lidé, kteří jsou dnes hospitalizovaní, mají věkový průměr 75 let - a jedná se tedy právě o množinu lidí, pro které je třetí dávka určená,“ uvedl pro novinky.cz ředitel ÚZIS Dušek s tím, že z nově potvrzených případů tvoří tyto nákazy 20 až 25 procent. „Velká část případů, přibližně 42 procent, po dokončeném očkování byla potvrzena s odstupem 4 až 6 měsíců od očkování. Tento efekt nyní vidíme zejména u populace starší 65 let,“ vysvětluje.

"Dva měsíce po očkování je člověk v optimální fázi, potom jde imunita dolů. Jistě jsou tu lidé, zvláště ti starší, kteří si nevyvinuli dostatečnou imunitu do šesti měsíců, kdy by měli jít na další dávku,” potvrzuje pro Aktuálně.cz virolog Libor Grubhoffer s tím, že asi pětinu očkovaných, kteří v nemocnicích jsou, už vakcína nechrání.

V současnosti je naočkováno necelých 58 procent populace (potažmo 66 procent lidí starších 12 let). Nad rámec toho je nejasné, kolik lidí je před virem chráněných, tedy kolik jich už nemoc prodělalo a je „promořeno“. Další zásadní otázkou je, nakolik se množiny proočkovaných a promořených protínají.

„Proočkovanost a prodělání nemoci jsou pozitivně korelované - kdo nemoc prodělal, byl ochotnější se očkovat. Imunita populace po očkování klesá podle pesimističtějších odhadů současných studií - a imunita po nemoci u rizikovějších populací klesá výrazně rychleji než v průměru populace,“ popisuje ve svém posledním stanovisku skupina MeSES „pesimistický scénář“ dalšího vývoje epidemie.

21C_jaros
Autor: Milan Jaroš

„Jinými slovy oheň hoří a my nevíme, kolik má paliva a kdy začne zhasínat. I při několika tisících denních pozitivních může hořet dlouho, nebo pohasnout za tři týdny,“ dodává Smejkal. Může se tak stát, že díky promořenosti epidemie narazí na strop a začne znovu klesat. „Teď je to tak nepředvídatelné, že rizikový scénář může za 14 dní skončit s tím, že čísla začnou klesat,“ popisuje Smejkal - ale stejně tak tato situace nastat nemusí.

Pokud se současný vývoj nezastaví, může se podle šéfa ÚZIS Duška může vyšplhat k pěti, či dokonce sedmi tisícům záchytů denně. Rizikový scénář předpokládal, že v pondělí budou zhruba čtyři tisíce pozitivně testovaných, ovšem tato hranice byla prolomena už minulý pátek. „To ale není to nejpodstatnější. Zásadní je, že s určitým časovým odstupem porostou i počty hospitalizovaných, z toho asi čtvrtina bude na jednotce intenzivní péče,“ popisuje možný výsledek současného trendu.

Ani podle něj by nicméně nemělo dojít až k takovému tlaku na nemocnice jako v minulých vlnách. „Již nyní je evidentní, že zátěž JIP a počty pacientů se skutečně těžkým průběhem COVID rostou pomalejším tempem než počty záchytů nemoci a celkové počty hospitalizací,“ říká šéf ÚZIS.

Časovaná bomba

Podle epidemiologů se tak ani za pokračujícího trendu nemusí sáhnout k plošným opatřením. „Masivní část populace lockdown nechce, nevidí jej jako variantu. Podle mě už také není na místě,“ říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Byl to přitom právě on, kdo před rokem touto dobou plošná opatření zaváděl. „Vzhledem k tomu, že procento rizikové populace je nižší, dá se epidemie zvládnout bez plošného lockdownu,“ dodává dnes.

I přes větší proočkovanost a velkou část populace, která si nemocí prošla, tu však zůstávají rizika. Jedním z nich je nenaočkovaná část seniorů, která k dnešnímu dni činí asi 410 tisíc lidí a již biochemik Jan Konvalinka pro server iRozhlas popsal jako „časovanou bombu“. S tím souhlasí i Dušek - a dodržování proti epidemickým opatřením společně s dalším přesvědčováním k očkování vidí jako cestu z problému.

„Tím, že roste virová nálož v populaci, roste i počet lidí, kteří jsou v jednu chvíli nakaženi a infekční. A tím také roste pravděpodobnost, že se nákaza dostane k této potenciálně zranitelné části populace,“ popisuje. Druhým problémem může být lokální zahlcení nemocnic, a to zvláště v místech, kde je zdravotnická péče méně dostupná, proočkovanost nízká a současně tam existuje větší výskyt chronických onemocnění.

Do jaké epidemické situace nastoupí nová vláda, o které v těchto dnech jednají koalice Spolu a Piráti se Starosty, není jasné. Stejně tak zatím není jasné, jaké konkrétní kroky má připravené, či jaká současná opatření případně zruší. Pravděpodobný ministr zdravotnictví v nové vládě Vlastimil Válek (TOP09) mluví o nutnosti nové kampaně k očkování a nutnosti konzultovat vývoj epidemie s odborníky.

V rámci koalice Spolu, jejíž součástí je i TOP09, již funguje Anticovid tým. Není ale jasné, v jakém režimu bude skupina pokračovat. Některé z bodů nejnovějšího prohlášení týmu se nicméně shodují těmi současnými. Jde třeba o testování ve školách „při nárůstu počtu nemocných lokálně“ – ale bez konkrétnějšího udání hranice, kdy by k němu mělo dojít.

Další z rizik, které současný vývoj vrací do hry, je omezení elektivní péče, tedy například dlouho plánované operace v nemocnicích, které by se v případě přetížení zdravotníků mohly odkládat – stejně jako v minulých vlnách.

Ministr zdravotnictví Vojtěch už v pondělí řekl, že epidemická situace se bude zhoršovat ještě v příštích dvou týdnech. Zlom by podle mohl nastat za pět nebo šest týdnů. Dušek tak konkrétní být nechce. „Ptáte se, kdy se rostoucí trend zastaví, což samozřejmě přesně nevím,“ říká na otázku, kde se se současným trendem může epidemie zastavit. „Zátěž nemocnic ovšem bude reagovat až s dvou-až třítýdenním zpožděním. Proto také pro další týdny nejsou žádné optimistické změny pravděpodobné.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte