Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Nová rektorka UK plánuje digitalizaci a post ombudsmana

Vůbec první šéfkou instituce se stala lékařka Milena Králíčková

Milena Králíčková • Autor: Profimedia
Milena Králíčková • Autor: Profimedia

V Česku praskl jeden obzvlášť starý skleněný strop. Vůbec první rektorkou Univerzity Karlovy v její bezmála 700 let trvající historii se v pátek stala lékařka a dosavadní prorektorka pro studijní záležitosti Milena Králíčková. V hlasování Akademického senátu UK získala 55 hlasů z devětašedesáti, čímž jednak porazila svého jediného konkurenta, bývalého děkana Filozofické fakulty UK Michala Stehlíka, ale získala také vyšší počet hlasů než její předchůdci ve funkci (a rovněž lékaři) Tomáš Zima i Václav Hampl. „Vnímám to jako silný mandát a znamená to pro mě ještě větší motivaci pro to, abych nezklamala důvěru, kterou mi zástupci fakult dali,“ říká Milena Králíčková.

Do čela univerzity míří s plánem výrazně digitalizovat chod univerzity, nejen kvůli omezení papírování a byrokracie, ale také kvůli lepšímu získávání a analýze dat o chodu univerzity. „Na datech bychom měli více než v minulosti založit naše rozhodování, ať už ve studijní nebo jakékoliv jiné oblasti,“ říká. Králíčková chce také dál otevírat nejstarší tuzemskou univerzitu světu - třeba v rámci evropské univerzitní aliance  4EUplus, do níž je UK zapojena společně s nejlepšími univerzitami v Evropě, pařížskou Sorbonnou nebo univerzitou v Heidelbergu.

Z kategorie novinek je pak plánované ustavení univerzitního ombudsman, který bude řešit případy diskriminace nebo nevhodného chování. „Sama jsem to zažila,“ říká, byť nechce jít do detailu, o co přesně šlo. „V lékařském prostředí se rovnost mužů a žen nedaří úplně prosazovat. Platilo to v minulosti, ale bohužel někdy i dnes. Je důležité, abychom o rovné příležitosti pečovali.“

Co naopak nová rektorka měnit nechce, je zákonný půdorys, který dává rektorům tuzemských univerzit odpovědnost za jejich chod, ale jinak vcelku úzké manévrovací pole. Naposled se rektoři o posílení pravomocí neúspěšně pokusili v roce 2016. Podle nové rektorky UK by mělo být zachováno stávající „rozložení sil“.

„Tíha rozhodnutí je sice nakonec vždy na rektorovi nebo rektorce, ale právě proto je velmi důležitá komunikace a spolupráce - a na akademické půdě jsme navíc zvyklí vnímat názory druhých a diskutovat. Jak fakulty, tak Vědecká rada či Akademický senát pro mě budou velmi silnými partnery,“ konstatuje.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].