Nevíte, komu munice na Ukrajině přijde. SPD tak, jak ji známe, je zpět

Když se v den zahájení ruské invaze scházeli tuzemští poslanci v Poslanecké sněmovně, aby společně odsoudili Putinův plán vojensky dobýt v rozporu s mezinárodním právem Ukrajinu a sesadit její demokraticky zvolené vedení včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, předseda SPD Tomio Okamura přišel na mimořádnou schůzi později než všichni ostatní – přesně ve chvíli, kdy už dohrávala ukrajinská hymna.

O pár chvil později, kdy opět odešel do předsálí, ačkoliv se u mikrofonu stále mluvilo, pozdní příchod nejprve vysvětlovat nechtěl a před dotazy se odebral do kuloárů se slovy, že „nic odůvodňovat nemusí“. Za pět minut se však vrátil s tím, že před zahájením schůze měl rozhovor pro televizi – a že ho zdržel novinář. „Já vím, o co vám jde. Vy mě chcete vmanipulovat do situace, že SPD schvaluje agresi,“ dodával podrážděným hlasem na opakovaný dotaz, proč přišel pozdě na minimálně symbolicky důležité jednání poslanců.

Na hnutí SPD nebyla minulý týden upřená pozornost náhodou. Tomio Okamura se nikdy ve svém vystupování i politice netajil inklinací k ruskému prezidentovi. „Putin má v této věci podle mě bohužel pravdu,“ napsal například v dubnu 2021 na Facebooku ke sdělení, že Spojené státy mají pocit, že mohou rozhodovat o osudu světa.

A pár dní před invazí pak konstatoval, že „vláda Petra Fialy a tajné služby USA i dalších zemí NATO podněcují konflikt Ruska s Ukrajinou“. Ve své partaji má Okamura i několik nejhlasitějších a dlouholetých podporovatelů Putinova režimu – například poslanec Jaroslav Foldyna (dříve ČSSD) každoročně v Praze nadšeně vítá ruský motorkářský gang Noční vlci, kteří prosluli radikálním nacionalismem a homofobií, násilím proti oponentům a také adorací Stalina. Navíc jde o jeden z neoficiálních symbolů putinovského Ruska.

I proto původní reakce strany mnohé překvapila. „Odsuzujeme invazi a agresi Ruské federace proti Ukrajině. Vyzýváme představitele Ruské federace i Ukrajiny k okamžitému zastavení bojových operací a zahájení mírových rozhovorů,“ stálo v oficiálním stanovisku SPD k ruské agresi. To nicméně neprezentoval předseda Okamura, nýbrž spíše straníci druhé kategorie, jako je bývalý diplomat Jaroslav Bašta.

Proč se šéf strany – na rozdíl od lídrů všech ostatních politických stran – odmítl vyjádřit k tomu, co si myslí o ruském vpádu? „U nás všechno v této záležitosti komunikuje Bašta, já se v tom nevyznám,“ reagoval předseda SPD. Jinak sebejistý politik, který je schopný ve sněmovně mluvit šest hodin v kuse i v nočních hodinách, tak v předsálí najednou jakoby ztratil hlas. Každopádně SPD pak zvedla ruku spolu s vládními stranami pro usnesení sněmovny odsuzující „barbarskou, neomluvitelnou a nevyprovokovanou agresi Ruska“ včetně „lživé a agresivní rétoriky“ ruského prezidenta.

Ve sněmovně se po dlouhé době ukázala překvapivá jednota, nevydržela však příliš dlouho. Ani ne o týden později hnutí SPD v hodnocení ruské invaze změnilo názor: nadále prý odsuzuje ruskou agresi, ale Česko by podle jejich názoru nemělo posílat ukrajinské armádě zbraně. Sehnat kohokoliv z SPD, aby vysvětlil, proč hnutí změnilo postoj a proč nechtějí dodávat zbraně na podporu nezávislosti Ukrajiny proti agresorovi, což je termín, který měla SPD přímo ve stanovisku z minulého čtvrtka, není jednoduché. Poslanci na dotazy reagují s tím, že věc nechtějí nad rámec tiskových konferencí a oficiálních stanovisek komentovat.

Podle Jiřího Kobzy, který často mluví za stranu k zahraničním tématům, jde o „složitou situaci“. „Věřím v diplomacii a věřím, že je možné se někam dobrat jednáním. Jenže Zelenskyj odmítal jednat s Donbasem a začal nahlas říkat, že chtějí vlastní atomové zbraně. Tam jsem naději na vyřešení konfliktu začal ztrácet,“ vysvětluje člen zahraničního výboru za SPD – ačkoliv ukrajinská diplomacie a vedení země pouze prohlásilo, že litují toho, že po rozpadu Sovětského svazu v rámci tzv. Budapešťského memoranda v devadesátých letech musela zničit své jaderné zbraně s cílem stabilizovat postsovětský prostor.

Je těmito slovy podle něj ospravedlněn ruský vpád na Ukrajinu a bombardování měst? „Já nic neospravedlňuji, jen analyzuji. Začít vykládat o atomových zbraních, když probíhala další vlna občanské války, nebylo úplně to pravé,“ odpovídá. Už ale nechce komentovat, že se v případě Ukrajiny nejedná o občanskou válku - protože nejen v mezinárodně neuznaných, tzv. separatistických republikách, ale po celé Ukrajině jsou dnes ruské vojenské jednotky.

Nelituje tedy alespoň, že SPD dříve nekritizovalo politiku Vladimira Putina? „Co bych vám k tomu měl říct? Principiálně odsuzujeme všechny války, to děláme i teď, naše pozice se nezměnila. Pomáhat jinak než nebojovými prostředky ale odmítáme a odmítat budeme,“ říká a pokračuje: „V Ukrajině nevíte, komu přijde munice do rukou. My jsme proti zabíjení.“ Na otázku, jestli to nejde proti tomu, že sympatizovali s Vladimirem Putinem, který nechal zabít své kritiky i novináře a dnes ruští vojáci na jeho pokyn útočí na Ukrajině, jen odpovídá, že asi „ne“.

Podobně se tento týden vyjadřoval také Jaroslav Bašta: „Jediná možná cesta je tlačit na obě strany, aby co nejdříve došlo k zastavení palby a k následnému jednání, které situaci vyřeší,“ uvedl Bašta ve středu na tiskové konferenci, která byla ukončena, aniž SPD odpověděla na všechny novinářské dotazy.

„Tomio Okamura vždy dělal politiku tak, že oslovoval voličské skupiny, které nikdo neoslovuje. Proto se on ani další straníci nechtěli moc k dění na Ukrajině vyjadřovat – nechávali si otevřenou možnost, že se zatím velmi protirusky a protiputinovsky naladěné veřejné mínění může časem změnit,“ říká politolog Lukáš Jelínek s tím, že se ve veřejném prostoru objevují na krajní pravici názory, že Rusko se nechová jinak než USA při rozšiřování svého vlivu. A cílem SPD je se odlišit od ostatních stran a pochytat právě voliče mimo mainstreamové spektrum.

Téma, které SPD doposud odlišovalo, totiž v reakci na ruskou invazi - kterou téměř devadesát procent Čechů odsuzuje - minimálně na chvíli zmizelo. Strach z uprchlíků a jejich vykreslování v nejhorších barvách představovaly hlavní strategii Tomia Okamury – ale v době, kdy podle průzkumu CVVM dvě třetiny české společnosti podporuje pomoc ukrajinským uprchlíkům i u nás, přestává fungovat.

„I tady si nicméně myslím, že může v dalších týdnech dojít k posunu. Pro ukrajinské uprchlíky se chystají pomocné programy, speciální dávky a podpora pro ty, kteří si vezmou pod svou střechu rodiny z Ukrajiny. V době zvyšující se inflace může Tomio Okamura brzo přijít s tím, že se tu pomáhá cizincům místo našich obyvatel,“ upozorňuje Jelínek.