Konflikt Viktora Orbána s EU má nové jeviště: Bosnu a Hercegovinu 
 
Bosna a Hercegovina
Milorad Dodik • Autor: Profimedia

Lídr bosenských Srbů Milorad Dodik rád škrtá politickými sirkami. Parlament „Republiky Srpske“ v prosinci odhlasoval jeho plán na vybudování vlastní armády, vlastních daňových úřadů, vlastního soudnictví a vlastní tajné služby. Během nadcházejícího půl roku mají být sepsány příslušné zákony, které by de facto vedly k odštěpení od federální vlády sídlící v Sarajevu.

Spojené státy minulý týden proti Dodikovi a jeho blízkým spolupracovníkům zavedly sankce. „Jeho kroky v souhrnu ohrožují stabilitu, suverenitu a teritoriální integritu Bosny a Hercegoviny. Podemílají Daytonskou mírovou dohodu a riskují širší regionální nestabilitu,“ píše se v odůvodnění amerického ministerstva financí. Dohoda z Daytonu v roce 1995 ukončila tříletou občanskou válku, která si vyžádala přes sto tisíc obětí.

Reklama
Reklama

Americké sankce ostře nasvěcují skutečnost, že Evropská unie, která má na stabilitě Balkánu zcela zásadní zájem, žádné nezavádí. Přitom by chtěla. Prosazuje je Německo – jak bývalý ministr zahraničí Heiko Maas (SPD), tak jeho nástupkyně Annalena Baerbock (Zelení) – a podpořila by je naprostá většina členských zemí. Dodik má však v rámci EU spojence, a to Slovinsko a především Maďarsko. A tamní premiér Viktor Orbán i ministr zahraničí Peter Szijjarto už ohlásili, že jakékoli sankce proti Dodikovi budou vetovat.

Dodik má blízké vztahy s Kremlem a západní vlády se mu vyhýbají. Orbán ho ale loni v září pozval do Budapešti na svůj Demografický summit, v listopadu navštívil Dodikovo rodné město Laktasi a v prosinci oznámil finanční pomoc 100 milionů eur Republice Srpske. Bosenské Srby a Srbsko považuje za klíč ke stabilitě v balkánském sousedství – navzdory tomu, že nacionalistické vášně a tedy nestabilitu nejvíce živí právě Dodik. Podle Orbána je však skutečnou hrozbou nikoli bosensko-srbský nacionalista, nýbrž spíše sankce západních států, které ho ženou do kouta.

Maďarský premiér v prosinci podpořil směrování Bosny a Hercegoviny do Evropské unie, ale za hlavní problém na této cestě označil muslimské Bosňáky, nejpočetnější bosenský národ. „Výzva Bosny spočívá v tom, jak integrujete (do Evropy, pozn. red.) dva miliony muslimů,“ tweetoval pak jeho mluvčí názor, se kterým souzní srbští nacionalisté a evropská krajní pravice.

Nejvyšší představitel bosenských muslimů, velký muftí Husein Kavazovic, označil Orbánova slova za „xenofobní a rasistická“, jeden ze tří bosenských prezidentů Sefik Dzafarovic pak za „ostudná a hrubá“, protože „my jsme původem evropský národ, vždy jsme tady žili a jsme Evropané“. Některé bosňácké politické strany požadují zrušení Orbánovy chystané státní návštěvy Sarajeva.

Maďarská politika, kolem jejíchž motivů na Balkáně zůstává řada otazníků, každopádně dokládá obrovskou slabinu Evropské unie, která brání uskupení prosazovat své zájmy a hodnoty na mezinárodní scéně. S podstatnými kroky zahraniční politiky, k nimž patří i zavedení sankcí, musí souhlasit všechny členské státy. Stačí, aby se jeden nebo dva vzepřely – a Unie jako celek nekoná. Bosenský příklad by tak i skeptickým Čechům mohl připomenout smysluplnost návrhů, aby se o zahraniční politice EU v budoucnu hlasovalo kvalifikovanou většinou, nikoli jednohlasně.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1607

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte