Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Kolosální úkol, přiznává hnutí Duha. Vznikl první manuál, jak se v Česku zbavit CO2

I odpůrci jádra píší, že bez něj to u nás nejspíš nepůjde

Kryštofovy Hamry, farma větrných elektráren; ilustrační foto • Autor: Karel Pešek / MFDNES + LN / Profimedia
Kryštofovy Hamry, farma větrných elektráren; ilustrační foto • Autor: Karel Pešek / MFDNES + LN / Profimedia

Národní plány na odklon od fosilních paliv a snižování skleníkových plynů nejsou ani po mnoha dekádách rokování dost dobré na to, aby odvrátily přehřívání planety. Takový je závěr centrály OSN před klimatickým summitem 190 zemí, který se koná příští týden v skotském Glasgow jako první velká akce tohoto druhu od podpisu Pařížské dohody v roce 2015. „Pořád platí, že směřujeme ke klimatické katastrofě,“ shrnul to, s čím vyjednavači do Skotska jedou, generální tajemník OSN António Guterres.

Mezi země, které k řešení zatím moc nepřispěly, patří i Česká republika – v absolutním objemu vypouštěných škodlivin trpaslík, ale v přepočtu na hlavu jeden z největších emitentů na světě (viz zde nebo zde). „EU má dekarbonizaci jako cíl do roku 2050, ale v Česku se o ní zatím spíš jen mluvilo. Žádná oficiální strategie, která by zohledňovala potřebu uhlíkové neutrality, tu zatím není,“ upozorňuje Karel Polanecký z Hnutí DUHA.

Babišova vláda – byť se v EU přidala pod společný závazek snížit do roku 2030 emise na 45 procent úrovně roku 1990 a do roku 2050 na nulu – stihla vypracovat jen dílčí, dva roky starý plán a od dalších ambicí dává pod tlakem nynějšího zdražování spíš ruce pryč, podobně jako někteří politici nově vznikající koalice.

První manuál, jak se skleníkových plynů v Česku zbavit, si nechal vyrobit neziskový sektor, konkrétně právě Hnutí DUHA spolu s českou pobočkou Greenpeace. Studie, s kterou pomáhali experti z Německa a Austrálie, byla zveřejněna tento týden. I její garanti, kteří patří v otázkách klimatu na zdejší scéně k lidem s nejlepší vůlí, varují, že odbourat fosilní paliva v Česku bude kvůli velké závislosti na nich kolosální úkol.

V studii se přímo píše, že se lze během této dekády obejít bez uhlí, ale že zatím neznáme cestu, jak ve zdejších podmínkách v roce 2050 skoncovat také s ropou a plynem. „Odklon od uhlí, máme-li v záloze ještě zemní plyn, je věc, která je ještě poměrně dobře představitelná. Ale kdybychom v další fázi neměli pracovat ani s plynem a chtěli zároveň nahradit ropná paliva v dopravě, tak je celé to zadání extrémně složité,“ uznává Polanecký.

Karel Polanecký • Autor: archiv KP
Karel Polanecký • Autor: archiv KP

Jako první velký milník se bere rok 2030 – studie popisuje, jak by se šlo do té doby obejít bez uhlí, které je dnes ve výrobě elektřiny a tepla pořád dominantní zdroj. Náhražkou má být hlavně plyn a spalování biomasy. Provozovatelé uhelných bloků by k tomu měli být donuceni ekonomicky, skrz dražší emisní povolenky a tvrdší emisní limity, kdy se jim už přestane vyplácet do starých zdrojů investovat.
Souběžně by mělo dojít k novému impulsu v rozvoji zelených zdrojů, a to v daleko větší míře než dosud. „Bude jich potřeba opravdu hodně, mnohem víc, než zdejší energetická debata dosud brala za svůj limit,“ upozorňuje Polanecký.

Pokud by se měly fosilní zdroje jednoho dne nahradit čistou energetikou, znamenalo by to úplně změnit zdejší zvyklosti. Konkrétně třeba rozesít větrné elektrárny všude, kde dost fouká, tedy třeba i nad lesními porosty, což bude narážet na ochranu přírody a představu veřejnosti o podobě krajiny. Anebo zabrat pro pěstování energeticky využitelných plodin milion hektarů půdy, tedy víc než dvojnásobek oproti ploše, kde se dnes pěstuje řepka.

Navržené scénáře počítají také s tím, že by Česko coby dnešní exportér elektřiny muselo výhledově elektřinu dovážet, že se víc rozvine akumulace (aby bylo možné třeba výrobou vodíku dlouhodobě skladovat přebytečnou energii z obnovitelných zdrojů v slunných a větrných dnech) a že se pokročí v úsporách a že výroba bude účinnější.

Studie pracuje s předpokladem, že Dukovany už budou v roce 2050 odstavené a že se zruší i plány na dostavbu, ale Temelín dál poběží. Namodelovat s dnešními technologiemi takovou budoucnost, kde by se Česko obešlo bez fosilních paliv i bez Temelína, zatím nelze. „Obnovitelné zdroje už jsou v našich scénářích hodně na hraně, a tak je jasné, že nahradit výkon Temelína po skončení jeho životnosti bude možné leda novým reaktorem nebo jinou technologií,“ říká na základě čerstvých propočtů Polanecký a jako příklad uvádí využití geotermální energie.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].