0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Agenda16. 9. 20205 minut

Evropa chce být zelenější a vyřešit migraci. Dohlédne na Polsko i Babišův střet zájmů

Šéfka Evropské komise přednesla první výroční projev o "stavu Unie"

Ursula von der Leyen přednáší svůj první projev "o stavu Unie" • Autor: AP, OLIVIER HOSLET

Nejenom covidem jen zaměstnán politik na kontinentu, tak by se dal shrnout výroční projev předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen o stavu Unie, který začali bruselští šéfové pronášet po vzoru amerických prezidentů. Několikanásobná německá exministryně mluvila na půdě unijního parlamentu dlouho; řeč těla a energičnost gest dávala tušit, že je v podobných vystoupeních zběhlá, a obsahově posluchačům nabídla tematický supermarket - téměř každý tam najde jak to, co potřebuje, tak i to, co mu nechybí nebo vyloženě nechce. Spolu s následnou debatou s europoslanci šlo téměř o čtyřhodinové cvičení. Zde přinášíme hlavní body, které by si čtenář měl zapamatovat.

Bude více Evropy. Zejména euroskeptiky to nepotěší, nicméně Komise pod vedením Ursuly von der Leyen vidí jako jedno z poučení ze současné koronavirové pandemie potřebu postoupit dál ve vzájemném propojování států a v přenášení nových kompetencí na společné instituce. Šéfka EK neřekla, jakou přesně kompetenci chce vzít z rukou národních autorit a přenést ji na Brusel. Zmínila však oblast veřejného zdraví, kde chce a) zvrátit škrty, které udělali lídři Unie v červenci při debatě o novém rozpočtu, b) iniciovat vznik nové společné agentury pro biomedicínu kvůli koordinaci vývoje a výzkumu v této věci v Evropě a c) diskutovat o přerozdělení kompetencí. “Opakovaně se během pandemie ukázalo, že politický nacionalismus ve věci vakcín a dalších ohrožuje životy, kdežto spolupráce zachraňuje,” zdůvodnila to Ursula von der Leyen. “Více Evropy” by mělo nastat i v měnové unii, kde ekonomové opakovaně upozorňují na malou koordinaci fiskálních kroků jednotlivých vlád, což následně kymácí eurozónou. Tady byla ale von der Leyen ještě méně konkrétní, než když zmínila zdravotnictví.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Evropa bude zelená. Na pozadí covidové krize se mohlo zdát, že EU pozapomněla na svůj green deal, jak jí to letos na jaře i radil český premiér. Ale nezapomněla, naopak. Předsedkyně Komise potvrdila, že na věci spojené s adaptací států na klimatické změny půjde 37 procent nového rozpočtu Unie, a zároveň navrhla zařadit vyšší rychlost ve snižování emisí. Konkrétně namísto 40 procent v roce 2030 to má být o 55 procent zplodin méně oproti roku 1990. Von der Leyen tvrdí, že jí k ambicióznějšímu cíli vyzvalo společným dopisem 170 klíčových evropských firem, které v takovém plánu vidí vytyčenou cestu do budoucnosti, konkrétně ke klimatické neutralitě na kontinentu v roce 2050. Jak na to předběžně reaguje česká politika a český byznys, jsme popsali tady. Evropa by ovšem měla být nejen hodně zelená, ale i hodně digitální. Na rozšíření rychlého internetu do všech koutů EU a na vývoj evropských superpočítačů hodlá Brusel v následujících letech vynaložit osm miliard eur.

Putin nebude mít z EU radost. Několik členských zemí včetně Česka se v posledních letech snaží prosadit v EU evropskou obdobu amerického Magnitského zákona, podle kterého USA stíhají ruské občany kvůli porušování lidských práv. Doposud tuto iniciativu ještě v přípravných fázích blokovalo Maďarsko. Teď komise oznámila, že předloží svůj návrh na evropský Magnitského zákon. Zároveň Ursula von der Leyen vyzvala, aby se státy v lidských právech a u sankcí za jejich porušování “zbavily” jednomyslnosti. Tedy znemožnily právě takovou blokaci všeho jednou zemí a přijaly kvalifikované hlasování. Německá politička byla v projevu v hodnotových věcech nejprůraznější. Kritizovala Čínu kvůli Hongkongu i Ujgurům, odmítla pokusy navazovat stále nové začátky s Ruskem na pozadí otravy Navalného a řekla, že EU stojí na straně Bělorusů proti Lukašenkovi.

Víme o Polsku i Babišovi. Předsedkyně Komise se dotkla i právního státu a zmínila, že na konci září Brusel předloží první souhrnnou zprávu, jak jsou na tom jednotlivé členské země s nezávislostí soudnictví, ochranou svobody slova, potíráním rasismu a dalších věcech. Je to mimo jiné téma české zástupkyně v Evropské komisi Věry Jourové, která tak zřejmě zažije horký nástup babího léta - debata s europoslanci se vyostřila v momentě, kdy šéfka Komise se zjevnou narážkou na Polsko označila tamní zóny bez LGBT lidí za “zóny bez lidskosti, které nemají v EU místo”. V rámci obrany právního státu pak Ursula von der Leyen řekla, že peníze z nového rozpočtu musí být chráněny před “podvody, korupcí a střetem zájmů”. Konflikt zájmů pak ve svém komentáři zmínil i Dacián Ciološ, šéf liberálů v europarlamentu, kam patří i Babišovo ANO. Stejně jako na green deal, ani na potíže českého premiéra se v Bruselu zjevně nezapomnělo.

Covid možná vystřídá spor o uprchlíky. Už příští týden komise předloží nový Pakt o migraci, který by měl změnit současný nefunkční model nakládání s vyšším počtem žadatelů o azyl v Evropě. Von der Leyen nezmínila obávané kvóty na přerozdělování uprchlíků, které v několika zemích - a v Česku na prvním místě - ovlivnily několikery volby. Řekla však, že takzvaný dublinský systém, kdy se o přistěhovalce stará stát, kam dotyčný vstoupí jako první, se “zruší” a bude nahrazen “jednotnou procedurou udělování azylu a jednotnou návratovou politikou”. O migraci se v europarlamentu strhla největší hádka mezi poslanci a šéfkou Komise, a tak lze předpokládat, že rušno bude i příští týden. Zda Brusel tehdy opětovně přijde s kvótami, nebylo ze slov Ursuly von der Leyen úplně jasné. Řekla jen: “Když my uděláme krok dopředu, musí ho udělat i členské státy.”


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].