Evropa chce být zelenější a vyřešit migraci. Dohlédne na Polsko i Babišův střet zájmů
 
Ursula von der Leyen
Ursula von der Leyen přednáší svůj první projev "o stavu Unie" • Autor: AP, OLIVIER HOSLET

Nejenom covidem jen zaměstnán politik na kontinentu, tak by se dal shrnout výroční projev předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen o stavu Unie, který začali bruselští šéfové pronášet po vzoru amerických prezidentů. Několikanásobná německá exministryně mluvila na půdě unijního parlamentu dlouho; řeč těla a energičnost gest dávala tušit, že je v podobných vystoupeních zběhlá, a obsahově posluchačům nabídla tematický supermarket - téměř každý tam najde jak to, co potřebuje, tak i to, co mu nechybí nebo vyloženě nechce. Spolu s následnou debatou s europoslanci šlo téměř o čtyřhodinové cvičení. Zde přinášíme hlavní body, které by si čtenář měl zapamatovat.

Bude více Evropy. Zejména euroskeptiky to nepotěší, nicméně Komise pod vedením Ursuly von der Leyen vidí jako jedno z poučení ze současné koronavirové pandemie potřebu postoupit dál ve vzájemném propojování států a v přenášení nových kompetencí na společné instituce. Šéfka EK neřekla, jakou přesně kompetenci chce vzít z rukou národních autorit a přenést ji na Brusel. Zmínila však oblast veřejného zdraví, kde chce a) zvrátit škrty, které udělali lídři Unie v červenci při debatě o novém rozpočtu, b) iniciovat vznik nové společné agentury pro biomedicínu kvůli koordinaci vývoje a výzkumu v této věci v Evropě a c) diskutovat o přerozdělení kompetencí. “Opakovaně se během pandemie ukázalo, že politický nacionalismus ve věci vakcín a dalších ohrožuje životy, kdežto spolupráce zachraňuje,” zdůvodnila to Ursula von der Leyen. “Více Evropy” by mělo nastat i v měnové unii, kde ekonomové opakovaně upozorňují na malou koordinaci fiskálních kroků jednotlivých vlád, což následně kymácí eurozónou. Tady byla ale von der Leyen ještě méně konkrétní, než když zmínila zdravotnictví.

Reklama
Reklama

Evropa bude zelená. Na pozadí covidové krize se mohlo zdát, že EU pozapomněla na svůj green deal, jak jí to letos na jaře i radil český premiér. Ale nezapomněla, naopak. Předsedkyně Komise potvrdila, že na věci spojené s adaptací států na klimatické změny půjde 37 procent nového rozpočtu Unie, a zároveň navrhla zařadit vyšší rychlost ve snižování emisí. Konkrétně namísto 40 procent v roce 2030 to má být o 55 procent zplodin méně oproti roku 1990. Von der Leyen tvrdí, že jí k ambicióznějšímu cíli vyzvalo společným dopisem 170 klíčových evropských firem, které v takovém plánu vidí vytyčenou cestu do budoucnosti, konkrétně ke klimatické neutralitě na kontinentu v roce 2050. Jak na to předběžně reaguje česká politika a český byznys, jsme popsali tady. Evropa by ovšem měla být nejen hodně zelená, ale i hodně digitální. Na rozšíření rychlého internetu do všech koutů EU a na vývoj evropských superpočítačů hodlá Brusel v následujících letech vynaložit osm miliard eur.

Putin nebude mít z EU radost. Několik členských zemí včetně Česka se v posledních letech snaží prosadit v EU evropskou obdobu amerického Magnitského zákona, podle kterého USA stíhají ruské občany kvůli porušování lidských práv. Doposud tuto iniciativu ještě v přípravných fázích blokovalo Maďarsko. Teď komise oznámila, že předloží svůj návrh na evropský Magnitského zákon. Zároveň Ursula von der Leyen vyzvala, aby se státy v lidských právech a u sankcí za jejich porušování “zbavily” jednomyslnosti. Tedy znemožnily právě takovou blokaci všeho jednou zemí a přijaly kvalifikované hlasování. Německá politička byla v projevu v hodnotových věcech nejprůraznější. Kritizovala Čínu kvůli Hongkongu i Ujgurům, odmítla pokusy navazovat stále nové začátky s Ruskem na pozadí otravy Navalného a řekla, že EU stojí na straně Bělorusů proti Lukašenkovi.

Víme o Polsku i Babišovi. Předsedkyně Komise se dotkla i právního státu a zmínila, že na konci září Brusel předloží první souhrnnou zprávu, jak jsou na tom jednotlivé členské země s nezávislostí soudnictví, ochranou svobody slova, potíráním rasismu a dalších věcech. Je to mimo jiné téma české zástupkyně v Evropské komisi Věry Jourové, která tak zřejmě zažije horký nástup babího léta - debata s europoslanci se vyostřila v momentě, kdy šéfka Komise se zjevnou narážkou na Polsko označila tamní zóny bez LGBT lidí za “zóny bez lidskosti, které nemají v EU místo”. V rámci obrany právního státu pak Ursula von der Leyen řekla, že peníze z nového rozpočtu musí být chráněny před “podvody, korupcí a střetem zájmů”. Konflikt zájmů pak ve svém komentáři zmínil i Dacián Ciološ, šéf liberálů v europarlamentu, kam patří i Babišovo ANO. Stejně jako na green deal, ani na potíže českého premiéra se v Bruselu zjevně nezapomnělo.

Covid možná vystřídá spor o uprchlíky. Už příští týden komise předloží nový Pakt o migraci, který by měl změnit současný nefunkční model nakládání s vyšším počtem žadatelů o azyl v Evropě. Von der Leyen nezmínila obávané kvóty na přerozdělování uprchlíků, které v několika zemích - a v Česku na prvním místě - ovlivnily několikery volby. Řekla však, že takzvaný dublinský systém, kdy se o přistěhovalce stará stát, kam dotyčný vstoupí jako první, se “zruší” a bude nahrazen “jednotnou procedurou udělování azylu a jednotnou návratovou politikou”. O migraci se v europarlamentu strhla největší hádka mezi poslanci a šéfkou Komise, a tak lze předpokládat, že rušno bude i příští týden. Zda Brusel tehdy opětovně přijde s kvótami, nebylo ze slov Ursuly von der Leyen úplně jasné. Řekla jen: “Když my uděláme krok dopředu, musí ho udělat i členské státy.”

https://www.youtube.com/watch?v=5d6RlzSqrQk

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte