Chaos za půl miliardy. NKÚ kritizuje informační podporu v pandemii
 
Chytrá karanténa
Chytrá karanténa - ilustrační foto • Autor: HN - Lukas Biba

Zpráv a příběhů o tom, jak český stát, respektive ministerstvo zdravotnictví fungovalo v době pandemie, se ve veřejném prostoru objevila řada. A velice pravděpodobně ještě objeví. Tu nejnovější tento týden zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se zaměřil na „účelnost a hospodárnost vynaložených peněžních prostředků souvisejících s informační podporou protiepidemických činností“ mezi lety 2017–2021. Tedy na to, v jaké byl stát „digitální kondici“ ohledně možných epidemií před březnem 2020 a jakou kondici nabral po nástupu covidu.

NKÚ konstatuje, že za informační podporu protiepidemických činností vynaložilo ministerstvo zdravotnictví a Ústav zdravotních informací a statistiky (ÚZIS) přibližně 495 milionů korun. Zároveň ze zprávy vyplývá, že přes upozornění nebyl stát na pandemickou situaci připraven - a že ani vzniklé nástroje nebyl schopen efektivně a hospodárně aplikovat.

Reklama
Reklama

Konkrétně NKÚ zkoumal připravenost státu před vypuknutím pandemie v březnu 2020 a efektivitu nástrojů k její kontrole v měsících, které následovaly. „Informační podporu určenou pro řízení epidemií ministerstvo zdravotnictví nepřipravilo. V praxi to znamenalo, že Krajské hygienické stanice nebyly z hlediska ICT podpory připravené na zvládání epidemických situací. Až do druhé poloviny roku 2020 jim chybělo přes 900 pracovních stanic a notebooků. O chybějící IT technice u hygien přitom vědělo ministerstvo zdravotnictví minimálně od poloviny roku 2017,“ konstatuje NKÚ.

Když následně epidemie covidu-19 přišla, provázelo podle závěrů NKÚ řízení státních struktur chaos a „budování nové IT infrastruktury pak vysoká míra improvizace, což přineslo řadu problémů“. Například řadu funkcí následně musel převzít systém Informační systém infekční nemoci  ISIN spadající pod Ústav zdravotnických informací a statistiky, jehož primární funkce byly do února 2020 „orientovány zejména na retrospektivní zadávání dat“ jako službu krajským hygienám. Namísto toho se z něj stal páteřní systém, který byl „datovou základnou“ k epidemii. Přetváření trvalo podle kontroly do podzimu 2020. „Musel být proveden enormní rozsah změn, aby informační podpora plnila svou elementární úlohu,“ píše NKÚ.

Mezi příklady chaosu uvádí úřad například i vytváření paralelních struktur, které plnily úkoly již existujících institucí – třeba nově zřízený Centrální řídící tým tak plnil úkoly spadající pod Ústřední epidemiologickou komisi. O tom v nedávném rozhovoru pro Respekt také epidemiolog Petr Smejkal. „Za dobu pandemie jsme několikrát viděli, jak nevládní, respektive nestátní instituce přebíraly iniciativu. Vezměte si, že MeSES bylo vyčítáno, že to není oficiální instituce, že jsme dokonce samozvanci a budeme ztroskotanci. Ale důvodem bylo to, že veřejné instituce nefungovaly,“ řekl. Kromě MeSES tak jako poradní orgán ministerstva zdravotnictví fungovala takzvaná klinická skupina, která MeSES nahradila. Po nástupu Vlastimila Válka (TOP 09) do úřadu pak převzal hlavní poradní slovo Národní institut pro zvládnutí pandemie (NIZP).

Česká republika měla již před začátkem pandemie dlouhodobě definovaný pandemický plán, podle kterého má stát v případech, jakým byl covid, postupovat a podle kterých měly již před pandemií zavedené struktury pracovat. NKÚ ale upozorňuje, že se podle plánu zaprvé nepostupovalo a zadruhé prošel tento plán poslední aktualizací v roce 2012.

K pandemickému plánu přidává NKÚ ještě upozornění. Nově vytvořené digitální struktury - tedy například Chytrá karanténa, jejíž provoz podle závěrů NKÚ stál 182 milionů korun  - doposud nebyly do plánu zapracovány. „Existuje tak reálná možnost, že navzdory vynaloženým penězům nebude systém služeb Chytrá karanténa využíván při případných budoucích epidemiích.“

Chytrá karanténa byl IT projekt vzniklý mezi první a druhou pandemickou vlnou v roce 2020, který měl státu pomoci s covidem účinněji bojovat. Její součástí byla mimo jiné aplikace eRouška, která uživatelům měla hlásit rizikové kontakty a ministerstvo zdravotnictví za její vývoj a provoz zaplatilo 20 milionů korun. „O tu byl u veřejnosti nízký zájem – celkově byla stažena v 1,6 milionu případů, aktivních aplikací bylo k září 2021 pouze půl milionu. Od října 2020 do června 2021 bylo zaznamenáno 1,6 milionu případů nákazy covidem-19, ale jen pět procent případů nahlásilo svou pozitivitu pomocí této aplikace. S daty získanými z aplikace eRouška pak ve výsledku ministerstvo zdravotnictví nepracovalo,“ konstatuje NKÚ.

Úkolem Chytré karantény bylo mimo jiné co nejrychleji trasovat rizikové kontakty. Jak ale píše NKÚ, „v některých obdobích klesla úspěšnost trasování pod 50 procent, v krajních případech i k přibližně 20 procentům“. Slabá úspěšnost trasování nebyla jediným zádrhelem, tím se stala také cena hovorů. NKÚ spočítal cenu trasování za jednoho pozitivního člověka. „Náklady na odchozí hovory přepočtené na jeden nový pozitivní případ v říjnu 2020 činily 4,94 Kč, v březnu 2021 byly 66,12 Kč, v květnu 2021 dosáhly 435,16 Kč,“ píše se ve zprávě.

V tomto kontextu naopak NKÚ kladně vyzdvihuje jiné státní složky. „Nepřipravenost ministerstva zdravotnictví a nedostatečné řízení kompenzovalo do určité míry pracovní nasazení Armády ČR, která mj. vyvinula aplikaci pro shromažďování dat o covidu-19, ale i zaměstnanců ÚZIS a Národní agentury pro komunikační a informační technologie,“ konstatuje úřad.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

František Trojan

redaktor, fokus

trojan (kopie)

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte