Český rozpočet míří do zdi a chybí plán, jak brzdit
 
Ministryně financí Alena Schillerová
Ministryně financí Alena Schillerová • Autor: ČTK, Kamaryt Michal

Český státní dluh do tří let narazí na zákonem danou dluhovou brzdu na úrovni 55 procent výkonu ekonomiky. Státu navíc chybí plán, jak po pandemii zadlužování zabrzdit. Ve své nové výroční zprávě na to upozorňuje Národní rozpočtová rada, nezávislý státní orgán zřízený zákonem kvůli dohledu nad vývojem vládních financí.

„Veřejné finance mohou být neudržitelné už v období příštích pěti až deseti let,“ prohlásila při prezentaci zprávy předsedkyně rady Eva Zamrazilová. Varovné podle ní hlavně je, že vyhlídky se v posledních letech výrazně zhoršují – to, co ještě loni nebo předloni vypadalo jako riziko vzdálené budoucnosti, je už nyní jen otázkou pár roků.

Reklama
Reklama

Oproti loňské zprávě rozpočtové rady se datum prolomení dluhové brzy přiblížilo o 19 let. Výhled, kam by dluh vystoupal během příštích padesáti let, se pak oproti loňsku zhoršil z dvojnásobku na víc než trojnásobek HDP. „Navzdory této situaci však veřejným financím chybí ozdravná konsolidační strategie pro postpandemické období,“ konstatuje rada ve své zprávě.

Ministryně financí Alena Schillerová na zprávu reagovala během hodiny vlastním písemným prohlášením, podle kterého by šetření mohlo ohrozit postpandemické oživení ekonomiky. Nynější vláda tu podle Schillerové spolu s rozpočtem na příští rok nechá i svůj konsolidační plán, který ale počítá s tím, že dluh dál poroste, jen jeho nárůsty budou každý rok menší o půl procentního bodu HDP. Dluh tím pádem vystoupá skoro přesně tak, jak varuje rozpočtová rada – i podle Schillerové bude dluh v roce 2024 činit „v případě mnou preferovaného scénáře 52,8%. V případě méně ambiciózního scénáře pak 54,6%“.

Snímek obrazovky 2021-06-22 v 11.43.40

Závěry rozpočtové rady potvrzují to, na co upozorňují i ekonomové z jiných míst – tedy že nezvládnutá pandemie přišla Česko velmi draho a že současná vláda rozpočet zatížila i dalšími náklady, které s koronavirem přímo nesouvisí a jsou udržitelné jen na dluh, jako je růst dávek, důchodů, platů a daňových úlev. Dluh se nyní během pár let zdvojnásobí (podle čísel ministerstva financí z 1,64 bilionu korun v roce 2019 na 3,27 bilionu v roce 2023), a pokud rozpočet poběží dál, jak je nyní nastaven, dluh se bude zvětšovat dál.

V praxi ale nemůže růst donekonečna. Vyšší dluh - jak známo - znamená větší splátky, které pak v rozpočtu vytěsňují jiné výdaje. Navíc tento tlak se ještě umocní v okamžiku, kdy zadlužení překročí rozumnou míru, stát začne vypadat rizikově a věřitelé začnou požadovat vyšší úroky.

Na zadlužování států existuje i benevolentnější pohled inspirovaný poslední dobou hlavně novou vládou v USA – a sice že dluhy v období nízkých úrokových sazeb mohou dávat smysl, pokud stát půjčené peníze dobře investuje a tyto investice se vrátí v podobě vyšší výkonnosti ekonomiky. To ovšem není zdejší případ. Kvalita a vizionářství plánovaných vládních investic jsou diskutabilní, jejich objem je navíc vzhledem k celému rozpočtu zanedbatelný. Příští rok tvoří ve státním rozpočtu jen 189 miliard korun, tedy desetinu všech výdajů.

Rozpočtová rada také ve své zprávě koriguje obvyklý vládní argument, že český dluh je na evropské poměry malý a že si stát jeho zvýšení může dovolit. Při zachování stávajících trendů Česko do pěti let spadne v žebříčku nejméně zadlužených zemí EU z čtvrtého na jedenácté místo.

Snímek obrazovky 2021-06-22 v 11.44.23

Vidina nárazu na dluhovou brzdu postaví příští vládu před nutnost větších změn v rozpočtu – tak, aby se vylepšil nynější stav, kdy v něm má letos chybět 500 miliard a příští rok 390 miliard. Z kroků, které by měly finančně největší efekt, lze čekat návrat daní ze mzdy tam, kde byly před letošním snížením v rámci rušení superhrubé mzdy.

Anebo zpomalení růstu důchodů, které vláda v posledních letech zvedala rychleji, než stanoví zákonem daný vzoreček odvozený od růstu cen a mezd. Nadstandardní tempo růstu penzí ve své zprávě kritizuje i rozpočtová rada – mimo jiné proto, že po roce 2030 se v Česku začne silně projevovat stárnutí populace a důchodový systém se dostane pod ještě větší tlak.

Podle zákona by příští vláda při nárazu na dluhovou brzdu měla s dalším zadlužováním skončit a začít hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, aby utratila jen to, co vybere na daních, a nemusela si jako dnes půjčovat nic navíc. Takový stav ale nemusí nastat bezprostředně hned – budoucí vládní většině nic nebrání, aby zákon o dluhové brzdě v parlamentu upravila a strop pro zadlužování zvedla. Nicméně podobný krok, kdy si země sama uvolňuje vlastní rozpočtová omezení, by patrně vyzněl jako negativní signál směrem k finančním trhům, kde si stát půjčuje, a mohl by vést k dalšímu růstu úrokových nákladů.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 854

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte