Blahutův odchod ukázal, kdo reálně (ne)řídí očkování v Česku

Kolem národního koordinátora pro očkování panovaly značné rozpaky hned od počátku loňského prosince, kdy tato funkce vznikla. Jednak premiér Andrej Babiš mátl veřejnost protichůdnými výroky, v nichž jednou oznamoval, že bude akci, která je často označována za největší logistickou operaci v dějinách tuzemského zdravotnictví, řídit osobně sám - a následně tyto plány rušil s vysvětlením, že šlo o vtip.

Nakonec ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) vybral do funkce brněnského farmaceuta Zdeňka Blahutu, který na ni přicházel z pozice lékárníka na částečný úvazek. Měl sice za sebou kariéru ve státní správě i v čele velké organizace, nicméně jeho předpoklady pro mimořádně náročný úkol kalila skutečnost, že tato kariéra neskončila úplně slavně. Ze Státního úřadu pro kontrolu léčiv odešel v roce 2017 po tlaku tehdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha i odborné veřejnosti, kterým vadily problémy kolem Blahutou připraveného systému elektronických receptů eRecept.

Jak ovšem vyšlo najevo poté, co Blahuta v pondělí nečekaně – a oficiálně ze zdravotních důvodů - rezignoval, jeho angažmá bylo od počátku odsouzeno k neúspěchu. Jednak se ukázalo, že na ministerstvu pracoval pouze na částečný úvazek, což lidé s praktickou zkušeností s organizací očkování považují za nesmysl, a také podle svých slov v rozhovoru pro Český rozhlas (jediné vyjádření, které médiím poskytl, zbytek týdne nebral telefon) marně žádal o navýšení týmu spolupracovníků.

„Podle mých vlastních zkušeností je práce koordinátora očkování velmi časově a organizačně náročná,“ říká Petr Husa, přednosta Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno, který do poloviny ledna působil jako krajský koordinátor v Jihomoravském kraji. „Není to podle mne práce ani pro lékaře, ani pro farmaceuta, ale pro zkušeného manažera s velkým týmem schopných spolupracovníků. To platí na úrovni krajské i celostátní.“

Fakt, že úředník odpovědný za takto klíčovou operaci pracoval na poloviční úvazek, nepříjemně překvapil také politiky či odbornou veřejnost. „Dověděl jsem se to až z médií a celkem mě to šokovalo,“ říká pirátský místopředseda Výboru pro zdravotnictví Petr Třešňák, „jde o manažerské selhání ministra Blatného.“

Informace překvapila i členy Ústředního krizového štábu. „Jsem členem Ústředního krizového štábu, ale tato informace tam nikdy nepadla a připadne mi to absurdní,“ říká místopředseda sněmovního zdravotního výboru Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). „Na jedné straně se hovoří ze strany vlády o tom, že očkování proti COVID 19 je největší logistickou operací v novodobé historii - a na druhé straně se pak prokáže, že šéf této operace je angažován na částečný úvazek. Podle mě to svědčí o tom, že vláda stále očkování nepřikládá dostatečnou pozornost.“

Kaňkovský chce směřování vládní strategie probrat s ministrem Blatným příští středu na zasedání zdravotního výboru, jinak ale opozice k odstoupení Blatného nevyzve. „Byla by to během roku už čtvrtá výměna ministra, a to by nám za současné situace nepřišlo úplně šťastné,“ říká Petr Třešňák.

Ministr Blatný na otázky spojené s odchodem Zdeňka Blahuty v České televizi v úterý večer řekl, že typ úvazku dojednávalo s Blahutou peronální oddělení. „Mně je v podstatě jedno, jestli je to půl úvazku, dohoda nebo něco jiného. Já zadám práci a řeknu jim, ať to nějakým způsobem zařídí. Takže toto není něco, čím já jsem se do detailů zabýval,“ řekl Blatný.

Kdo reálně rozhoduje

Podivné angažmá má ovšem vysvětlení, které zapadá do logiky současné vlády. Krajští očkovací koordinátoři či experti, kteří s Blahutou přišli do styku, sice oceňují nasazení, s nímž pracoval a komunikoval, bylo nicméně podle nich jasné, že to není on, kdo má poslední slovo.

„Ze všeho bylo zjevné, že jeho pravomoci a možnosti jsou na ministerstvu zdravotnictví mizivé a o všem nakonec rozhodoval stejně někdo jiný,“ říká David Doležil, ředitel Městské polikliniky Praha a krajský očkovací koordinátor v Praze, který mimochodem funkci složil ve stejný den jako Blahuta.

Doležila ke kroku vedl zejména zmatek, který v celém systému panuje: „Celý systém očkování je špatně vymyšlený a ještě hůře centrálně řízený, respektive z nejvyšších míst není respektována metodika řízení a stále do všeho někdo zasahuje. Neustále se mění podmínky.“

Podobný dojem měl i prezident České lékařské komory Milan Kubek, který se na Blahutu před časem obrátil se seznamem výhrad k očkovací strategii. „Byl vstřícný, ale upozorňoval, že některé věci nemůže rozhodnout, že je lepší obrátit na ministra, a když jsem se obrátil na ministra, tak  mi řekl, že se mám obrátit na premiéra,“ říká Kubek.