0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Z nového čísla9. 11. 20123 minuty

Zrození Krále Šumavy

Legendární „Král Šumavy“ neznal tajemnou cestu hlubokými močály, jeho přízračná schopnost unikat pohraničníkům z nastražených pastí je ale skutečná. Josef Hasil, muž, kterého „Králem“ nazývali ve svých spisech i samotní estébáci, vyšel ze střetů vítězně, dodnes žije v americkém Chicagu a svého boje proti nastupujícímu komunistickému režimu v nejmenším nelituje.

David Jan Žák
Tady někde to nevyšlo. • Autor: Karel Cudlín

Dvacátého října 1948 vládlo na Šumavě psí počasí. V lesích ležel čerstvý sníh, mezi stromy se válela hustá mlha a vánice oslepovala. Pohraničníci Josef Hasil a Zdeněk Vyleta měli toho dne smůlu, komunisté zase štěstí. I když tyto role se měly relativně rychle obrátit.

V podvečer onoho dne zabušil na dveře poválečného přistěhovalce do šumavského pohraničí Josefa Moroka unavený muž v uniformě příslušníka Sboru národní bezpečnosti. Zničený policista prohlásil, že zabloudil ve vánici, a požádal o vodu. Jeho vyčerpání bylo hodně podezřelé. Než mu udivený hostitel stačil přinést sklenici vody, usnul esenbák tvrdým spánkem s hlavou na kuchyňském stole.

Reklama

Morok nebyl včerejší. Na Šumavu se sice přistěhoval nedávno z Rumunska, bylo ale tři čtvrtě roku po komunistickém převratu a každý věděl, že právě přes Šumavu proudí na Západ tisíce lidí, kteří si s novým režimem nerozuměli nebo v něm o všechno přišli. Morok samozřejmě slyšel, že uprchlíkům přes hranice pomáhají převaděči, dost možná se k němu již donesly zkazky o honičce a střelbě, k níž došlo ráno na opačné straně hranice, v Bavorsku. Dnes z materiálů Státní bezpečnosti a z vyprávění onoho „spícího esenbáka“ Josefa Hasila víme, že u obce Schwarzenberg tam dva čeští převaděči cestou z akce narazili na německou hlídku, která se je pokusila zatknout. „Večer nasněžilo a ráno byla hustá mlha. Zabloudili jsme,“ vysvětluje dodnes Hasil jednu z nemnoha chyb své převaděčské kariéry.

Zdeňka Vyletu Němci na bavorské straně zatkli, Hasil ale – jako později ještě mnohokrát – nezaváhal, vytrhl německému oficírovi z ruky pušku, vystřelil z ní na výstrahu, vytáhl zásobník a zmizel odzbrojenému Němci mezi stromy. Prchal potom sněhem a nečasem celý den, až v podvečer skončil vyčerpaný právě v kuchyni Josefa Moroka.

Ten ovšem také reagoval rychle a vyběhl o podivném návštěvníkovi informovat nejbližší pohraniční hlídku. Hasila probudilo až poklepání na rameno, po kterém už následovala cesta k prvnímu výslechu. Těch pak bylo ještě mnoho, a jak se zatčený „zrádce“, kterého usvědčil německý zásobník i letáky v kapse, posouval z rukou kolegů do spárů StB, měnily se v mučení. Na konci několikatýdenního martyria přišel soud a rozsudek devíti let těžkého žaláře v pracovním lágru. Na jaře roku 1949 už Hasil stejně jako jeho parťák Vyleta, kterého německý oficír odevzdal výměnou za zcizený zásobník zpátky Čechům, nastupoval k nuceným pracím v trestaneckém táboře v Dolním Jiřetíně u Mostu.

banner Respekt zamcene • Autor: Respekt
banner Respekt zamcene • Autor: Respekt

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].