Isaacson: Steve Jobs chtěl, abych byl při psaní jeho biografie brutálně upřímný
Rozhovor s bývalým šéfem CNN a magazínu Time, autorem biografií Steva Jobse, Henryho Kissingera či Alberta Einsteina
Steva Jobse obvykle lidé neodmítali. Walter Isaacson to udělal hned několikrát, když jej technologický mág z Applu požádal o to, aby sepsal jeho životní příběh. Nakonec ze čtyřiceti rozhovorů vedených během posledních let Jobsova života vznikla jedna z nejplastičtějších biografií posledních let a mezinárodní bestseller k tomu.
Steve Jobs propojil umění a vědu, humanitní obory s inženýrstvím. Věřil, že krása je důležitá, že má význam. Bill Gates si to nikdy nemyslel, a proto také krásné věci nevyráběl.
V knize píšete, že Steve Jobs nebyl chytrý v obvyklém slova smyslu. To asi hodně lidí překvapí – proč si to myslíte?
Myslel jsem to jako kompliment. On byl totiž geniální, přemýšlel nekonvenčně, nově, převratně. V Silicon Valley potkáme na každém kroku deset chytrých lidí, Bill Gates má mnohem soustředěnější a analytičtější mysl, než Jobs kdy měl. Ale Steve měl větší představivost, měl speciální smysl pro krásu. A to z něj dělalo génia, byť nebyl chytrý v klasickém slova smyslu.
Ta intuice a představivost ho však přece občas zklamaly. Jeden příklad za všechny: tvrdil, že Kindle nemá naději na úspěch, protože už nikdo nečte.
Nejsem si jist, jestli vždy plně věřil těmto svým prohlášením. Protože pak přece vytvořil iPad, na kterém je skvělá čtenářská aplikace. Dokonce jednou prohlásil, že počítače ve formě tabletů nebudou fungovat, a za pět let se vrhl do vývoje jednoho takového tabletu. Takže k té intuici, o níž mluvím, patřila také mysl otevřená novým nápadům a schopná měnit názory v čase. Jinak ale podle mě neudělal příliš mnoho obchodních chyb a s několika výjimkami slavila většina jeho produktů obrovské úspěchy – od Macintoshe přes iPod po iPhone.
- Jaké novinky Steve Jobs s Applem chystal?
- Co si myslí o filmu, který na námět jeho knihy chystají scenárista Aaron Sorkin a režisér David Fincher?
Zlatý věk žurnalistiky se vrátí v okamžiku, kdy si lidé zvyknou na to, že za články se platí.
Strávil jste prací v médiích desetiletí, koncem sedmdesátých let jste nastoupil do časopisu Time, později jste ho řídil jako šéfredaktor. Také jste šéfoval zpravodajské stanici CNN. Jakou největší změnu jste za ty roky zažil?
Obrovskou změnu přinesla samozřejmě digitální média, skrze něž kdokoli, kdo chce, může přinést zprávu, může zveřejnit svůj názor. To byla dobrá změna – čtenáři a konzumenti mohou jednak dostat informace doslova odkudkoli a jednak se na jejich získávání a vytváření sami podílet. Fakt, že kdokoli má dnes možnost se vyjádřit, je jednoduše úžasný.
Špatná zpráva ovšem je, že média zatím pro tuto novou situaci nedokázala vymyslet funkční obchodní model. Psaná žurnalistika v posledních letech finančně závisí zejména na výnosech z reklamy na internetu. To není moc dobrý zdroj a také to nemůže být zdroj jediný.
- Co si myslí o zpoplatňování obsahu a budoucnosti tištěných médií?
- Má šanci na úspěch magazín Newsweek, který po roce obnovil své tištěné vydání a pro placený obsah používá slovenský systém Piano?
- Proč je podle něj majitel Amazonu Jeff Bezos nejlepším šéfem firmy v Americe?
Dále se v rozhovoru dočtete, na jaké knize nyní pracuje a jak pro ni využívá
crowdsourcing
. Jakou roli ve světle událostí na Krymu dnes hrají Spojené státy a jak vzpomíná na
Sametovou revoluci
, kterou jako reportér prožil v Praze a Bratislavě. To vše v
Respektu 13/2014
, který vychází 24. března, digitálně pro
a
už o den dříve.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].