Petr Rada a Miloš Landa znají tady v pražské Libni každý kámen. Přesněji řečeno každé zastrčené schody, rozvalenou zídku nebo schovanou lavičku – zákoutí, kde místní rádi popíjejí alkohol. Výjezdová hlídka městské policie nás právě provádí svým rajonem a ukazuje, jak se v praxi vymáhá protialkoholová vyhláška. Městská část Praha 8, do níž Libeň patří, se k takovému výletu ideálně hodí. Po dva týdny staré novele, která rozšířila platnost vyhlášky, se „osmička“ stala svého druhu metropolí české prohibice. Seznam míst, kde se nesmí pít, má nejdelší ze všech pražských částí i ostatních měst. Čítá přesně 162 položek.
Zaniklý židovský hřbitov poblíž libeňského mostu je na první pohled nevábné místo. Zarostlý parčík za vysokou zdí využívají k přespání narkomani a na poměry rušného velkoměsta tu panuje nezvyklý klid. Právě kvůli němu sem po práci občas zajde i Karel Bohuslav, který pracuje v nedalekém Kauflandu. Dnes si vyrazil popovídat se svou kolegyní a na cestu si koupili dvoulitrovou láhev piva.
Strážníci patrně očekávali, že novinářům ukážou spíše bezdomovce, jako ilustrace jisté rozporuplnosti protialkoholové vyhlášky však přistižená dvojice poslouží lépe. Dva upravení a evidentně střízliví mladí lidé, kteří nikoho nerušili, teď překvapeně poslouchají strážníka, že v tomhle místě je nově zakázáno pít. „Vůbec jsem to nevěděl,“ kroutí hlavou Karel Bohuslav, „ale chápu, neznalost neomlouvá.“
Vytahuje občanku, strážníci mu nicméně nabídnou smírné řešení. Když si dvojice alkohol sbalí a odejde, skončí přestupek pouze napomenutím. „Já s tím nařízením vlastně souhlasím,“ říká mladík na odchodu. „Samotnému mi vadí, že se tu válejí opilci a narkomani. Ale město by o takových věcech mělo lépe informovat. Jak mám vědět, kde si můžu dát pivo, a kde ne?“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
