Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Z nového čísla

Obyčejný Obama

Euforie z minulé kampaně vyprchala. V té letošní Američané rozhodují o prezidentovi, kterému rozumějí méně, než si před čtyřmi roky představovali.

Rozumíte mi méně než před čtyřmi roky • Autor: Milan Jaroš
Rozumíte mi méně než před čtyřmi roky • Autor: Milan Jaroš

V americkém Den­veru panovalo v pondělí 29. září 2008 rozzářené babí léto a před střední školou Mountain Range High School se na trávníku vlnila stovky metrů dlouhá fronta dospělých. Pestrobarevně oblečení lidé posedávali, postávali a dobrosrdečně klábosili, jako by před uvolněnou partu trochu odrostlých hippies měla co nevidět vyběhnout místní kapela. Jenom to čekání se trochu vleklo. Barack Obama, kvůli kterému již několik tisíc přítomných absolvovalo víkendové shánění lístků a přeorganizovalo si na pondělí pracovní program, totiž nepřicházel.

Je pravda, že nikdo přesně nevěděl, kdy vlastně první vážný černošský prezidentský kandidát přijít má – prý kvůli bezpečnostním opatřením. Ale přesto. Místní talentovaný mladík již zazpíval americkou hymnu. V tělocvičně se společně odrecitovala přísaha a odříkala modlitba, se hřmotným projevem vystoupil guvernér Colorada. A stále nic.

Uvolněná nálada onoho dopoledne ostatně ostře kontrastovala s událostmi předchozích dní. O dva týdny dříve zkrachovala obří banka Lehman Brothers a americká vláda i Kongres se od té doby snažily zabránit zhroucení celého finančního systému. Dnes již víme, jak dramatická jednání tehdy probíhala mezi bankéři a politiky, před čtyřmi lety bylo ale obrysy hrozící katastrofy možné nanejvýš tušit.

Lidé na trávníku denverské školy tak přišli především oslavit blížící se konec éry George Bushe, na vlastní oči spatřit novou hvězdu americké politiky, prožít si společně pocit nového začátku. „Pokud spolu se mnou budete bušit na dveře a telefonovat známým, pokud budete spolu se mnou mluvit se svými sousedy a přáteli, pokud mi budete důvěřovat, potom vám slibuji jedno: společně zvítězíme nejen tady u vás, ale vyhrajeme celé volby a vy a já a Joe Biden změníme tuto zemi a změníme svět!“ burácel tehdy Barack Obama na konci svých předvolebních projevů a lidé obvykle nedokázali ovládnout své nadšení. I v Denveru budou nakonec dupat, tleskat, křičet a některým z nich se budou po tvářích koulet slzy. Ještě to ale chvíli potrvá – když dnes reportér (a autor tohoto textu) listuje svými tehdejšími záznamy, zjišťuje, že lidé na vystoupení Baracka Obamy 29. září 2008 ochotně čekali téměř šest hodin.

Prezidentský kandidát měl totiž v tu chvíli jiné starosti. Zatímco se jeho příznivci těšili na „svou“ dávku naděje a příslibu americké budoucnosti, Obama, jak jsme se dozvěděli zanedlouho z médií, celou dobu seděl někdev útrobách Mountain Range a s telefonem u ucha konzultoval s představiteli tehdejšího Kongresu detaily obřího, mnohasetmiliardového programu na záchranu finančních institucí.

Celý hloubkový profil jednoho z amerických prezidentských kandidátů si můžete přečíst v aktuálním dvojčísle Respektu 38–39/2012.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].