Období nedostatku

Na podzim minulého roku zdražila rajčata v Káhiře více než patnáctkrát a pak zlevnila zhruba na trojnásobek původní ceny, takže místní lidé začali hovořit o rajčatech jako o „bláznech“. Jenže do toho stoupaly rovněž ceny mouky a bavlny. Egypťané používají rajčata do většiny jídel – podobně jako Filipínci pálivé papričky, jejichž cena nedávno vzrostla zhruba sedmkrát –, takže „bláznivá rajčata“ se dotkla doopravdy každého.

Zdražení rajčat zavinila neúroda způsobená horkem a spekulace na jejich nedostatek. Na ceně obilí se podepsaly vlny vedra v Rusku a biopaliva v USA, kde kukuřice pro výrobu bioetanolu vytlačuje z půdy potravinářské plodiny. Za bavlnu se platí víc kvůli potížím se zavlažováním a vzrůstající čínské poptávce. Svůj podíl na letošních arabských, v podstatě hladových bouřích tak má klima, spekulace i zvyšující se spotřeba.

Nedávno jsme byli svědky obrovských povodní v Austrálii, po nichž udeřil cyklon Yasi, a katastrofické sněhové bouře v USA. Ještě si pamatujeme nezvykle chladnou zimu 2009/2010 následovanou v létě ničivými požáry tajgy v Rusku a tamní neúrodou. Jaké bude letošní léto? Přijde zase vedro a neúroda, načež vypuknou ještě horší hladové bouře, anebo bylo počasí uplynulých dvou let jen nějakou divnou anomálií?

Celý článek si můžete přečíst v novém čísle Respektu, které vychází 21. 2. 2011.