Autobusy s křídly
Jak fungují letecké společnosti, které prodávají lístky za pár stovek
Když se Ondřej Konopásek potřeboval dostat na studentskou brigádu do Nizozemska, padla jeho první logická volba na autobus. Představa, že to je hned po autostopu nejlevnější model cestování po Evropě, ale rychle vzala za své a Ondřej si nakonec za 625 korun pořídil letenku. I s cestou do centra Rotterdamu ho přesun vyšel o více než šest stoveklevněji než autobus, kterým se musel vrátit zpátky – a to nepočítáme časovou úsporu dvanáct hodin. Studentů, turistů nebo obchodníků, kteří využívají levné lety, je čím dál víc. Od počátku devadesátých let, kdy začala jako první za pár stovek korun létat společnost Ryanair, se podíl nízkonákladových společností v Evropě v roce 2012 zastavil na 52 procentech pasažérů. A trend kopíruje i část klasických přepravců. Jak je možné, že se levné aerolinky udržely na scéně, a v některých směrech dokonce udávají směr celé letecké branži?
Poplatky za všechno


Pokud vedete nízkonákladovou leteckou společnost, vaše denní matematická úloha zní – jak zaplatit palivo, letištní, navigační a další poplatky, platy zaměstnanců, jak prodat lístky co nejlevněji a ještě na tom vydělat. Odpověď našla už v sedmdesátých letech americká společnost Southwest Airlines, která přišla v časech, kdy létání bylo luxusem, s několika nápady, jak celý systém vylepšit. Malá společnost na startu nakoupila jeden typ letadel, díky čemuž nebylo zapotřebí cvičit piloty a mechaniky na rozdílné letouny či nakupovat množství odlišných dílů. Jídlo na palubě se vyměnilo za oříšky a místo přestupů, při kterých je nutné převážet zavazadla a ztrácet tak čas, začala létat přímo do zvolených destinací.
„Tajemství je ve struktuře nákladů a v tom, jak s nimi low-costy nakládají,“ říká Peter Vittek z Ústavu letecké dopravy ČVUT v Praze, jak funguje systém, jenž za čtyřicet let dospěl k dokonalosti. Přibyla řada poplatků od zavazadel až po občerstvení. Do letounů se vtěsnalo více sedadel – stroj, který předtím pohodlně odvezl 150 pasažérů, jich u nízkonákladových společností pojme o 30 víc. A začalo se létat na menší letiště s nižšími poplatky, často vzdálená desítky kilometrů od skutečného cíle cesty.
Dnes tvoří téměř čtvrtinu všech pasažérů na pražském letišti zákazníci nízkonákladových společností. Velké popularitě se těší také ve Velké Británii, Španělsku nebo v Maďarsku, kde low-costy přepraví více než polovinu pasažérů.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].