Navždy s jedním osamělcem

„Co to je?“ To byla první reakce, kterou česko-slovenský tvůrce Branko Jelinek (48) slyšel od své nakladatelky na nový komiks – a nebyla jediná, kdo po prvním čtení zůstal zaskočený. I on sám v tu chvíli zaváhal, jestli tentokrát přece jen nezašel příliš daleko, ale rychle převážil pocit, že došel přesně tam, kam zamýšlel. „Chtěl jsem, aby ten komiks byl jako melodie, báseň, něco s větší mírou abstrakce,“ přibližuje svůj záměr autor, u jehož komiksů se stalo pravidlem nakonec chápat, že jsou výjimečné, přestože jim někdy ještě úplně nerozumíme. 

Platilo to i tentokrát. Román Oskar Ed. Můj nejlepší přítel se následně stal favoritem cen Muriel, které budou vyhlášeny tento týden: byl nominován hned ve třech kategoriích a pravděpodobně pro něj bude hlasovat i velká část akademiků udělujících vlastní cenu. Tenhle ukázkový paradox dobře vystihuje nejoriginálnějšího autora domácí komiksové scény, u kterého si fanoušci zvykli čekat na další knihu dlouhé roky. Na dalšího Oskara Eda, který platí za jednu z nejambicióznějších sérií na české komiksové scéně. 

Než mě zhltnou