Věčně se bude spekulovat, proč to režim tak rychle zabalil

Vaše kniha Labyrintem revoluce z roku 1994 je stále asi nejlepším popisem událostí kolem 17. listopadu 1989. Jaké to pro vás jakožto historika bylo psát o dějinné události, kterou jste sám zažil?

Velmi poučné po všech stránkách. Během revoluce mi bylo 23 let a jako fascinovaný pozorovatel jsem si neuměl v úplnosti představit, jak to celé probíhalo. Zíral jsem na revoluci z okraje a psaní té knihy mi umožnilo pohlédnout dovnitř.

Našel se ve vedení komunistické strany někdo, kdo byl ochoten s odstupem času mluvit o těch událostech zcela otevřeně?

S funkcionáři KSČ jsem hovořil mnohem míň než s představiteli opozice. Marián Čalfa nám detailně popsal svoji klíčovou schůzku s Václavem Havlem. To byl asi nejlepší příklad otevřenosti. Od té doby už Čalfa rozhovory odmítá.