Motoristé dnes prosí o pomoc nedávno zrazené partnery

Motoristé sobě zažívají pozoruhodný propad. Před rokem se o nich mluvilo jako o nových hvězdách české politiky, dnes to vypadá, že na co sáhnou, to pokazí. Voličská podpora spadla z nadějných dvojciferných čísel strmě dolů a aktuálně se drží pod pětiprocentní laťkou vstupu do sněmovny. Pokud si dnes čtenář zpravodajství s něčím spojí Motoristy, pak to jsou zejména kauzy čestného prezidenta partaje Filipa Turka. 

Přitom jistou část tříleté existence Motoristů byl Turek hlavním tahounem jejich úspěchu, například loni v evropských volbách, kdy v koalici s Přísahou Roberta Šlachty skončili na třetím místě, mu dalo preferenční hlas 152 tisíc voličů. Stranu znalci chválili za dobře vybrané téma protestu proti unijnímu „zákazu spalovacích motorů“ a stejně tak za osobnost, která uměla téma komunikovat tak, že k sobě přitáhla zástupce všech věkových skupin, voliče jiných stran napříč spektrem i nevoliče. Motoristé měli rovněž velký úspěch na sociálních sítích. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) Respektu po volbách řekl, že podali „famózní výkon“, ze kterého by se vládní strany měly poučit.

Ale viděno z dnešní perspektivy, znamenal tento úspěch pro motoristickou stranu paradoxně počátek konce. Nepřipraveným mužům z vedení stoupl do hlavy a začali pod jeho vlivem vršit jednu chybu na druhou. Prim v tom bohužel pro pověst celé partaje opět hrál ten nejpopulárnější z nich, Turek. 

Nejznámější je kauza Turkovy rychlé jízdy. Čestný prezident dal na své sociální sítě fotku, jež ho zachycovala při jízdě dvousetkilometrovou rychlostí na dálnici. Když chlubení se porušováním pravidel vzbudilo i policejní pozornost, Turek tvrdil, že šlo o německou dálnici s povolenou neomezenou rychlostí. Když pak znalci českého terénu dokázali, že lže, vydávali Motoristé jeho čin za osvětu a boj proti zbytečnému omezování rychlosti, aby nakonec za všeobecného posměchu Turek přiznal, že jeho frajeření na D5 byla „blbost“.