Vláda sází na nejistou energetickou vizi

Česká vláda rozhodla v minulém týdnu o dvou pro zemi důležitých projektech. Ministryně obrany Jana Černochová podepsala v úterý s velvyslancem USA Bijanem Sabetem smlouvu o dodávce 24 amerických letounů F-35. O den později rozhodla vláda o rozšíření už pár let probíhajícího tendru na stavbu jednoho nového jaderného bloku v Dukovanech o další tři bloky – jeden navíc v Dukovanech a dva nové v Temelíně. Ze soutěže přitom vyřadila kvůli nesplnění podmínek severoamerickou společnost Westinghouse, a do finálního souboje o zakázku v odhadované hodnotě 1,75 bilionu korun se tak dostali dva možní dodavatelé z Francie a Jižní Koreje.

Význam smlouvy na stroje F-35 je zřejmý, špičkové letouny se stanou páteří už zcela promyšlené modernizace armády a udělají z ní rovnocenného partnera dalších zemí NATO. Rozhodnutí o budoucím energetickém směřování Česka ale přineslo především otázku, zda je projekt stavby čtyř velkých jaderných bloků reálný. Zatím totiž není rozhodnuto o financování projektu, dva zbývající soutěžící musí technologicky přepracovat nabízené reaktory, ty musí získat licenci, a rizikem je také předpoklad, že elektřina z nákladných zdrojů bude nakonec neúnosně drahá. Jisté je v tuto chvíli jedno: ať už dopadne soutěž o zakázku jakkoli, bude mít obří projekt s prozatímní řadou neznámých na Česko velký ekonomický i mezinárodněpolitický dopad. Zvědavost, jak chce stát na zvolené cestě uspět, je namístě.