U nás doma bylo čtení poezie úplně normální, říká básnířka roku
Sbírka Terezy Bínové Červený obr byla oceněna Magnesií Literou
Její první básnické sbírky vlastně vůbec nevypadaly jako klasické knihy poezie. Debutový svazek napsala při biflování se na semestrální zkoušku z psychologie. Přeříkávala si texty nahlas a v jeden moment si všimla, že se slova spojují v malé celky, které znějí až poeticky, absurdně či zábavně.
„Napadá mě, že tomu pomohla únava a lehce změněný stav vědomí způsobený úmorným memorováním. Sbírku jsem nepsala s touhou vydat básnický debut, měla jsem hlavně chuť vyzkoušet podobnou práci s textem. Ta kniha neměla ani redaktora. Konzultovala jsem práci se svým tehdejším pedagogem, výtvarníkem a performerem Blahoslavem Rozbořilem. Radil mi například, abych šla naproti trapnosti,“ popisuje vznik své „neoriginálně geniální“ knihy Souborná zkouška Tereza Bínová.
Vždycky si psala podle svého a tematicky i formálně byla těžko zařaditelná. V literárním prostředí se o ní mluvilo v tom smyslu, že přes své silné dílo je jednou z nejméně viditelných básnířek – včetně toho, že není aktivní na sociálních sítích a vyhýbá se sebeprezentaci.
Když tak za čtvrtou sbírku Červený obr získala ocenění Magnesia Litera v kategorii poezie, nezastírá, že tím byla hodně překvapená i znejistěná. „Nepíšete sbírku s tím, že budete soutěžit. Nakonec jste ale poměřovaná s lidmi, jejichž knížky máte rád a čtete je, dokonce třeba i s vlastním manželem, což je docela zátěžový proces. Zdůvodnila jsem si to tak, že je to určitý typ společenské smlouvy a že mi to samozřejmě dává povzbudivou zpětnou vazbu,“ komentuje Bínová své vítězství.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
