Druhý vrchol Jimmyho Cartera

V únoru 1977 udělal tehdejší americký prezident Jimmy Carter něco, co v dnešním Česku může znít povědomě. Před objektivy televizních kamer usedl ke krbu a uprostřed energetické krize poradil národu, ať stáhne o několik stupňů vytápění svých příbytků a obleče si místo toho svetr – třeba takový, jaký má právě na sobě jejich prezident. Nebylo to poprvé ani naposledy, kdy Carter kladl na bedra svých spoluobčanů nepohodlnou odpovědnost. O něco později pronesl projev, kterému se dnes přezdívá „O americkém neduhu“. Tím myslel závislost na konzumním způsobu života. „Jako by už ani nebylo důležité, co člověk v životě vykoná, ale spíše, co vlastní,“ vyprávěl Američanům v těžkých dobách Jimmy Carter. Netrvalo dlouho a zadumaného, hluboce věřícího baptistu vyhnal z Bílého domu nakažlivě optimistický Ronald Reagan.

Jimmy Carter se v těchto dnech, ve svých osmadevadesáti letech, loučí s Amerikou i se životem. Předminulý víkend ukončil pobyt v nemocnici a odešel dožít poslední dny do svého rodného městečka Plains v Georgii. V něm strávil spolu s jeho necelými osmi stovkami obyvatel většinu času od chvíle, kdy v roce 1980 opustil Bílý dům s pověstí neúspěšného prezidenta spojovaného kromě svetru s frontami u benzinových pump a zpackaným pokusem vysvobodit americké diplomaty držené na ambasádě v Teheránu. Pro většinu smrtelníků by volební porážka znamenala předčasný vrchol a konec kariéry. O Carterovi se naopak říká, že možná jako jediný prezident využil svého působení v Bílém domě coby odrazového můstku ke svému skutečnému životnímu vrcholu.