Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Agenda

Tichý protest a tučné zisky

Takto vypadá jediný bezpečný protest. (Rangún v den výročí vojenského převratu) • Autor: Profimedia
Takto vypadá jediný bezpečný protest. (Rangún v den výročí vojenského převratu) • Autor: Profimedia

Minulou středu si Barma (Myanmar) připomněla dva roky od vojenského převratu, po němž vládu nad zemí opět plně převzala armáda. Výročí proběhlo v tichosti, protože po mimořádně brutálních zásazích, při nichž během uplynulých dvou let zemřelo i mnoho dětí, občané raději projevili názor způsobem, při němž neriskují smrt nebo zranění. Ve velkých barmských městech se tak první únorový den zcela vyprázdnily ulice, někteří obchodníci na protest v určitých hodinách zavřeli a na několika místech se objevily plakáty vyzývající k „revoluci“. 

Kromě tíživé připomínky toho, že hrubé násilí zvítězilo, jsme dostali také zprávu o tom, že snaha Západu na novou situaci reagovat má značné limity. Minulý týden totiž zároveň vyšlo najevo, že některé západní firmy nadále v zemi působí a svojí činností pomáhají vojenský režim financovat. Zjistila to z uniklých daňových záznamů a dalších listin nezisková organizace Distributed Denial of Secrets, která se specializuje na shromažďování dokumentů poskytnutých whistleblowery a někdy je označovaná za pokračovatele serveru WikiLeaks. Záznamy následně analyzoval britský deník The Guardian ve spolupráci s barmskou organizací Justice for Myanmar a mezinárodním týmem investigativních novinářů Finance Uncovered. Z dokumentů vyplývá, že v Barmě stále působí západní firmy, které poskytují servis tamnímu ropnému a plynárenskému průmyslu. Třeba americká společnost Diamond Offshore Drilling, která se specializuje na těžbu surovin na moři, vykázala od počátku roku 2021 do března 2022 zisky přesahující 60 milionů dolarů. Napojení firem na režim se děje přes státní společnost Myanmar Oil and Gas Enterprise (MOGE), která zastřešuje všechny ropné a plynové projekty v zemi a bez služeb zahraničních firem se neobejde. Právě z tohoto sektoru pak proudí hlavní příjmy vojenské junty v cizí měně – jen od podzimu 2021 do jara 2022 to bylo přes 1,7 miliardy dolarů. Zatímco EU dala kromě dalších představitelů režimu a státních firem na sankční seznamy také přímo MOGE, USA či Velká Británie tak zatím neučinily, přestože minulý týden přistoupily k rozšíření sankcí a přestože před podnikáním v Barmě varují tamní vlády.  

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 6/2023 pod titulkem Tichý protest a tučné zisky