Víme, že nevíme

„In God we trust, everyone else bring data.“ Tak znělo motto Michaela Bloomberga, který v letech 2002–2013 působil jako starosta New Yorku. V překladu Bloomberg říká, že bezvýhradně věří pouze v Boha. Kdokoli jiný, kdo u něj chce něco prosadit či ho o něčem přesvědčit, by měl přijít vybaven daty. Nejvýrazněji se tato zásada projevila v dopravní politice, kde společně s komisařkou pro dopravu Janette Sadik-Khan dramaticky změnil tvář newyorských ulic. Vybudovali stovky kilometrů cyklostezek, zavedli sdílená kola, z desítek náměstí a dalších míst vyhnali auta a otevřeli je pro lidi. „Na začátku, v průběhu i ve finále hrála hlavní roli data, data a ještě jednou – data,“ řekla mi Sadik-Khan při své nedávné návštěvě Prahy, při které jsme spolu pořídily rozhovor, jenž zanedlouho vyjde v novém speciálu Respektu. Nejprve sbírali a analyzovali podrobné informace o newyorské dopravě a veřejném prostoru, a pak velmi pečlivě měřili dopad změn. Tak se jim povedlo nejen vcelku radikální kroky prosadit, ale následně je i obhájit, protože měli jasný doklad o tom, že fungují.

Na slova Sadik-Khan jsem si vzpomněla u zprávy o tom, že se po deseti letech výpadku obnovuje výzkum sexuálního chování Čechů a Češek (viz článek na str. 23). Start nového výzkumu je samozřejmě nutné pochválit, přesto je šokující, že máme dekádu trvající bílé místo v povědomí o tom, co se děje v tuzemských ložnicích, ale nejen tam – jde také o seznamování, podobu vztahů, vliv technologií a další důležitá témata.