Pražská lopata
Debaty na téma voleb naštěstí již nejsou bezvýhradně tím, čím se vyznačovaly povolební reflexe před lety – variacemi na téma populismu jako epidemie zombíků, s nimiž se musí hlavně zatočit a na jejichž původ se nikdo neptá, protože odpověď je předem jasná: někde se nakazili blbostí. Dnes se naštěstí hlasy voličů pro strany typu Ficova Smeru spojují i s jevy, jako je nerovnost, nesplněné sliby či zklamaná očekávání.
To si říkám, zatímco v pražském Centru pro umění a ekologii Kafkárna poslouchám přednášku víkendového ekofeministického sympozia. Jedna z účastnic vypráví o queer zahradě, kterou buduje ve vesnici nedaleko Kyjova jako bezpečný prostor pro místní queer komunitu. Za hlavní problém svého projektu pak označuje exkluzi ostatních lidí, protože vytvořit v zahradě „safe space“ pro queer lidi dle ní znamená, že nebude cílena na heterosexuály, „v jejichž blízkosti se queers necítí dobře“ a heteros „tam nejspíš beztak nedorazí, protože budou mít pocit, že místo není pro ně“.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
