Ke známým (i neznámým) osudům, do kterých se promítly a vepsaly vzestupy a pády turbulentního minulého století, patří bezesporu život Laty Brandisové. Známá žokejka prožila obojí i v tom nejfyzičtějším slova smyslu. Před válkou jako první žena v historii zvítězila na Velké pardubické, v nejnáročnějším dostihu v Evropě. Po ní přišla v turbulentní době o rodinný majetek a posléze i o zdraví, což byl důsledek zranění ze závodu v roce 1949.
„Nezapomenu nikdy na ten okamžik, kdy mi mávalo vstříc tisíce a tisíce rukou, kdy se všichni radovali, tleskali a jásali vstříc našemu vítězství. Zdálo se mi, že ještě nikdy nebyli lidé tak upřímně a kamarádsky jednotni. (…) A nikdy předtím jsem nezažila tak nádherný pocit, že široko daleko není nikdo, kdo mě nemá rád,“ popsala svůj úspěch po závodu 56. ročníku, který se jel 17. října 1937. Tehdy ovšem nemohla tušit, že dalších devět let se závod nepojede a že těch, kdo „ji nebudou mít rádi“, bude víc než dost.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
