Bez vztahu se dobře učit nedá
Co musí zvládat učitelé a učitelky v době křehkých dětských duší
Bylo pár dní po začátku letošního školního roku a mladá učitelka Markéta Popelářová se jen tak zběžně zeptala svých žáků, jak se po prázdninách mají a jaké ty dva měsíce volna byly. V zásadě banální otázku doprovodila obvyklou průpovídkou: „Já vím, že se vás na to ptá každý, ale…“ Po chvilce ticha se ovšem ukázalo, že každý se na to rozhodně neptá. Němčinářka a učitelka občanské výchovy byla dokonce první, kdo svým žákům druhého stupně základní školy tuhle otázku položil.
Děti prostě naskočily do obvyklého vzdělávacího koloběhu, jako by léto bylo jen trochu delší víkend. Je to pochopitelné. Času je málo, osnovy jsou nabité. Jestli se mají děti něco naučit, na průpovídky není čas a je potřeba „jet“ – jak zní zažitá pedagogická mantra. I Markéta Popelářová má za to, že „jet“ je potřeba, jenomže bez obdobných průpovídek a „lamačů ledu“ to podle ní nejde. „Neznám jiný způsob, jak zařídit, aby se děti ve třídě cítily bezpečně. A pokud se necítí bezpečně a pohodlně, nedokážou se skutečně učit,“ říká.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
