Výprava za neznámým kmenem

„Jste holka, nebo kluk?“ volá paní v lese a já v klidu pokračuji ve své chůzi. „Tak holka, nebo kluk?“ volá už nervózně. Otočím se, a nikdo jiný než já tu není. Otázka mi přijde nepatřičná, snad je to u mě jasné, ne? Pak si ale všimnu, jak nervózně k sobě stahuje psa, a tak mi dojde, že otázka míří na mou čtyřnohou společnici Bety. „Holka,“ zavolám k paní a ta si evidentně oddechne. A skutečně setkání proběhlo v přátelském duchu. Bylo to pro mě nové, jako všechno při výpravách se psem, kterého jsem se ujal po skonu své maminky.

Od prvních vycházek jsem si připadal jako badatel, jenž zkoumá kmen, který objevil v pralese. Soužití lidí a psů plní literaturu, filmy, vtipy i komiksy zcela zaslouženě. Tolik zábavných či dobrodružných příhod. Například táta mé ženy musel objímat sněhuláky, protože pes se jich bál. Když je ale objal, byli to přátelé a mohlo se jít dál.