Odebírání dětí: místy obří problém, jinde neznámá věc

Nejde o úplně nová data, ale až doposud je nikdo neposkládal tak, aby vyniklo to podstatné. Mapka pochází z čerstvě zveřejněné Zprávy o stavu péče o ohrožené děti v ČR, zpracované odborníky ministerstva školství a Nadací J&T, která si už před lety vzala téma náhradní péče jako jeden z hlavních oborů zájmu. Růžové odstíny ukazují regionální rozdíly v tom, čemu se odborně říká odebírání dětí – tedy státem nařizované umisťování nezletilých do náhradní péče mimo původní rodinu. Buď do dětských domovů a kojeneckých ústavů, nebo k pěstounům.

Z dat plynou dva závěry. Jednak že odebírání dětí je častější v nejchudších regionech (čím tmavší odstín, tím hůř). To samo o sobě není zas tak překvapivé, zajímavější je druhý závěr, a sice jak moc je realita v zasažených okrscích vzdálená zbytku republiky. V Bílině a okolí, což je nejvíc postižený okrsek, je v náhradní péči 4,7 procenta všech dětí. Tedy zjednodušeně řečeno zhruba jedno z každé školní třídy. V třicítce nejhůře zasažených okrsků je tento podíl dohromady 3,1 procenta, tedy podstatně výš, než kolik činí celostátní průměr (1,3 procenta) nebo podíl v třicítce nejlepších okrsků (0,3 procenta).