Knižní tipy

Zářivě nezřetelné hranice snění

Španělská výtvarnice María Medem říká, že ji formovalo umění zabývající se lidskou duší. Tématem jejího komiksu Zenit je cosi souvisejícího, též hluboce zakořeněného v nitru a těžko rozklíčovatelného – spánek a snění. Dva přátelé, sousedé, patrně umělečtí hrnčíři a skláři, se scházejí u stolu pod širým nebem, jedí a rozmlouvají. Námětem hovorů jsou právě jejich sny, ale i opakující se podvědomé motivy, paměť a nedostatek spánku. Všudypřítomné podezření z náměsíčnosti však do poklidné snové atmosféry vnáší prvek napětí a neznáma: „Když jsem se dnes ráno probudil, všiml jsem si, že to kolem mě nevypadá, jako když jsem šel spát.“ Surreálně minimalistické bezčasí rámuje výrazně barevná kresba: jednolité plochy v jednu chvíli zobrazují fialové hory, žlutou oblohu, modré stěny a červenou zemi, aby se na dalších stránkách opět proměnily. To vše s oranžovým sluncem na nebi může připomenout fauvistické experimenty, zároveň autorka nezapře inspiraci japonskými deskotisky či Moebiem. Textu je někdy spíše méně, díky čemuž vyniká to podstatné. A přestože kontury a linie jsou jasné, jiné hranice, ty mezi bděním a sněním, už tak zřetelné nejsou. Podvědomí je neuchopitelné, přestože zásadně ovlivňuje naše životy. Michael Fiala