Zázrak deštivé noci

Letošní Velikonoce jsem strávila v severním Toskánsku, v městečku Barga poněkud skrytém v podhůří Apenin. Na vrcholcích hor, které je třeba cestou překonat, ještě ležel sníh, ale jaro už bylo v plném proudu, kvetly ovocné stromy i magnolie a včely se činily. Starý dům, ve kterém jsme bydleli, byl po zimě promrzlý, a když jsme se chtěli zahřát, museli jsme topit v otevřeném ohništi. Ráno nás budilo jen slunce a ptáci, i ty kostelní zvony odletěly na Zelený čtvrtek do Říma.

Bylo příjemné se vzdálit každoročním vzrušeným debatám o sadistickém zvyku koledování s pomlázkou, kterým česká média pravidelně zabíjejí duchovní podstatu Velikonoc a řada politiků a pohříchu i političek si na něm ráda přihřívá polívku. Nebylo nic než přirozený rytmus přírody, liturgického roku a přikládání polínek do ohně.