0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Komentáře13. 2. 20225 minut

Vláda zbožných přání

O čem svědčí krácení armádního rozpočtu

Ruská armáda přesunuje v rámci údajného cvičení desítky tisíc vojáků do Běloruska a vojenští experti nevylučují, že se cvičení může změnit v trvalou přítomnost. Představuje to riziko ohrožení polských hranic a zároveň regionu střední Evropy, do něhož patříme. Česká armáda by tedy měla být připravena na eventualitu, že bude čelit ruskému útoku.

Ruská síla v Bělorusku přitom stojí na „železu“, tancích, těžkých obrněncích, dělech, podporovaných letectvem. A proti tomu se můžeme zase bránit jen „železem“. Čeští vojenští stratégové to vědí, a tak od napadení ukrajinského Krymu Ruskem v roce 2014 je součástí tuzemských modernizačních plánů vytvoření nové těžké brigády, která by měla od roku 2026 umět chránit české území a přispět k obraně NATO.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Tenhle strategický popis situace je ale ve velkém protikladu k tomu, co se dnes děje na ministerstvu obrany a v armádě. Z peněz na brigádu už před volbami ubyly tři miliardy, nyní v rámci posledního kola úspor zmizelo dalších pět. Životně důležitý projekt se odkládá – pravděpodobně jen proto, aby vláda ukázala, že jako správný hospodář umí šetřit.

Dominový efekt

Notoricky známý, ale nikdy nenaplněný závazek v rámci NATO říká, že bychom na obranu měli dávat každý rok dvě procenta hrubého domácího produktu. Nová vláda se k tomu výslovně zavázala v programovém prohlášení. Aby se to do dalších voleb stihlo, měl by armádní rozpočet postupně růst každý rok o 10–15 miliard korun. Letos nakonec poroste o tři, v poměru k HDP ale…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc