Pokud by vám byla položena kvízová otázka, kam umístit Glienický most, většina by nejspíš střílela od boku. Stačila by však nápověda, že jde o „most špionů“, a byli byste doma. Odkazuje na něj mimo jiné slavný film Stevena Spielberga z roku 2015 Most špionů, kde Glienický most, překlenující řeku Havolu a spojující berlínskou čtvrť Wannsee a Postupim, sehrál klíčovou roli. A nejen ve filmu: za mimořádně přísných bezpečnostních opatření jej využily Sovětský svaz a Spojené státy, lépe řečeno KGB a CIA, v době studené války ke vzájemné výměně dopadených špionů; celkem se tak stalo třikrát a vyměněno jich bylo 40. Poprvé byli agenti vyměněni právě před 60 lety, 10. února 1962.
Proč zrovna na tomto mostě, bylo dáno geopolitickou situací. Most byl součástí berlínské zdi, vystavěné z rozhodnutí východoněmecké komunistické strany v roce 1961 a následně obehnané ostnatými dráty, hlídkujícími vojáky se samopaly a koridorem „země nikoho“. Zeď téměř neprodyšně oddělila východní a západní část rozděleného města: východní sektor pod správou Sovětského svazu, západní pod správou Američanů, Francouzů a Britů. Hranice vedla i uprostřed mostu.
Berlín byl tedy něčím jako „mikrokosmem studené války“ (jak jej nazval kolega Tomáš Lindner v textu Berlínská zeď v Respektu 32/2021) rozpoutané mezi SSSR a USA po porážce nacistického Německa. S tím souvisely i rostoucí špionážní aktivity včetně přeletů výzvědných letadel USA přes sovětské území s cílem získat informace o…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
