Pokud dojde ke střetu mezi Ruskem a Aliancí, naší země se to dotkne okamžitě. Česká armáda bude aktivním účastníkem od první minuty. Situace je vážná a my musíme reagovat. Těmito slovy dal minulý týden náčelník generálního štábu Karel Řehka oficiální razítko na analýzy, o nichž se mluví od počátku ruské agrese proti Ukrajině: Rusko může jít ve válce dál na Západ a my bychom měli být připraveni. Otázka zní: jsme?
Zítra to bude lepší
Klíčový ukazatel naší připravenosti se skrývá za slovy „být účastníkem od první minuty“. Pokud by ta první minuta nastala v dohledu měsíců, budeme mít v připravenosti jednu velkou nevýhodu a jednu jistou výhodu. Nevýhodou je, že naše armáda je podle dva roky starého vyjádření Řehkova předchůdce Aleše Opaty – a od té doby se armáda nezměnila – jen bojeschopným torzem. Už skoro dvacet let nedodržujeme pravidlo dávat na vojsko dvě procenta HDP, což celkem jednoduchým přepočtem dává dohromady „obranný“ dluh ve výši osmi set miliard korun. Kdyby Česko dohodu NATO o armádním rozpočtu dodržovalo, mohli bychom dnes říct ano, budeme připraveni v první minutě, ať přijde kdykoli.
Nestalo se a jsme odkázáni na to, co máme. V případě konfliktu NATO s Ruskem se podle obranných plánů Aliance počítá, že poskytneme na společnou obranu něco, čemu se ve vojenské terminologii říká brigádní úkolové uskupení schopné bojovat mimo území Česka. Třeba lehkou pozemní brigádu tvořenou třemi tisíci vojáky, obrněnci Pandur, podpořenou ženisty, dělostřelci,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
