Stalo se to dávno, ale jeden důsledek celý svět v přímém přenosu zažívá právě teď. Když v Číně na konci padesátých letech propukl vinou komunistických zemědělských reforem hladomor a zemřely miliony lidí, rozpoutalo to ve špičkách režimu boj o moc, jemuž mezi spoustou jiných podlehl i jistý Si Čung-sün, dnes většinově zcela zapomenutý vicepremiér „velkého kormidelníka“ Mao Ce-tunga: v roce 1962 byl obviněn z podvratné činnosti a skončil v pracovním táboře. Hanba padla i na jeho rodinu, dcera spáchala sebevraždu, další děti byly zadrženy a odvedeny do detenčního zařízení. Čtrnáctiletému synovi se jednou podařilo uprchnout a hladový se připlížil domů za matkou v naději, že mu dá najíst. Ta ho místo toho nahlásila policii.
Hladovým synem někdejšího čínského vicepremiéra byl Si Ťin-pching (69), dnešní lídr komunistické Číny. Jak v podcastové sérii o jeho životě komentuje magazín The Economist, dramatické události jeho dětství ho naučily, co to znamená mít moc a přijít o ni. Sjezd čínské komunistické strany, který který začal uplynulou neděli a který téměř jistě Siho potřetí potvrdí do funkce prezidenta i generálního tajemníka, a tedy nejmocnějšího muže Číny, ukazuje, že lekce ze svého dětství si přenesl i do dospělosti. Krok od další pětiletky v čele země dnes Si Ťin-pching mění Čínu i svět.
Stejně pevně
Jakékoliv pohyby ve vedení komunistické Číny, druhé největší ekonomiky světa, která aspiruje na velmocenskou roli vedle Spojených států, jsou vždy sledovány s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
