1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?
Zuřivý býk, který vše živé okolo sebe co nejefektivněji zdupe, což je asi prazáklad politiky. Mírové hovory, chlácholení a nasazení řetězů přicházejí v úvahu, až se znaví.
2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)
Vyhlášení stanného práva v Polsku v prosinci 1981, šok nad tím, jak mocnou, sofistikovanou polskou opozici převálcovala polská armáda. Jeden z těch zásahů, o kterých se pak každý diví, že je nečekal a nepřipravil se. Něco podobného jako ruské tanky v Praze roku 1968. S údivem a vlastně asi i pobavením v odstupu studujeme, čím se svět zabýval, než vypukla první světová nebo než Rudí Khmerové zhasili světla prvního města. Apokalyptici bývají nevyslyšení, protože máme do vínku danou naději, mnohdy falešnou. A co bude zítra? Pohnou se ruská vojska u hranic s Ukrajinou, nebo nepohnou?
Moc jsem brečel, když zákeřná kulka zabila Vinnetoua, velkého mírotvorce mezi Apači.
3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?
Auto s Alexanderem Dubčekem mi přejelo palečky u nohou. Rodiče mě vzali na nedělní procházku na Hrad a šestsetřináctka se zjevila na mostě přes Jelení příkop. S ostatními jsme ihned utvořili špalír, auto jelo krokem, nic se mi nestalo, naopak, byla v tom nějaká lehkost, všichni jsme si tehdy asi připadali nezranitelní. Máma předtím v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
