...a zub došel věčného klidu
Osvoboditel, chaotik, oblíbenec Moskvy – příběh konžského premiéra Lumumby a jeho země
Letadlo aerolinek Congo Airways přivezlo zlatou korunku obepínající lidský zub. Na letišti v Kinshase vzácný kus chrupu vítal prezident Demokratické republiky Kongo, armádní hodnostáři se třpytivými řády na prsou se chopili rakve s uloženým zubem a v rytmu vojenské kapely ji odnesli k připravenému terénnímu vozu. Na jeho korbě pak putovala do centra sedmnáctimilionové tropické metropole.
Zlatá korunka je jediným ostatkem po Patrici Lumumbovi, prvním premiérovi nezávislého Konga, země o rozloze Německa, Francie, Itálie, Španělska a Ukrajiny dohromady. Od roku 2016 ležela v sejfu na úřadě belgického vrchního federálního prokurátora a na konci června se vydala na tisíce kilometrů dlouhé turné do bývalé belgické kolonie. Nejprve zub zamířil do Lumumbovy rodné vesnice, poté na jih Konga, kde byl Lumumba v lednu 1961, zhruba půl roku po vyhlášení nezávislosti, zavražděn. V poslední červnový den byl zub v Kinshase uložen do nového mauzolea.
Skončil tak jeden z velkých příběhů 20. století, který symbolizuje proměnu nadějí spjatých s koncem kolonialismu v hlubokou krizi. Kongo v něm představuje extrém: zažilo tu nejkrutější formu evropského kolonialismu, na nezávislost bylo Belgičany připraveno hůře než ostatní a následný propad do chaosu občanské války tu byl v Africe nejrychlejší. Dodnes Kongo zápasí s obrovskými problémy. Mohla země s hodně špatnými kartami, které jí historie rozdala, hrát jinak a lépe? Mohlo to s ní vůbec dopadnout jinak?
Mrtví vstanou z hrobů
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.