DĚLNÍCI KULTURY
Jak vlastně vypadá současná ruská kultura? Ne že by to byla nejvíc vzrušující, natož nejzávažnější otázka spojená s ruskou invazí na Ukrajinu, nicméně zajímavá otázka to je. Ověřit si tamní dění na vlastní oči jde dnes jen stěží, nelze než se spoléhat na dorazivší kusé informace. Třeba z petrohradského veletrhu současného umění s názvem 1703, který se konal uplynulý víkend.
Ten název je symbolický. Oficiální přehlídka současného ruského umění se jím hlásí k roku založení města, ke kterému sice došlo už sto let předtím, než z něj car Petr Veliký vybudoval pevnost, jenže to ho založili švédští kolonisté a říkali mu Nyen. Imperiální slávu tedy získalo až právě roku 1703, o devět let později se stalo hlavním městem ruské říše, jímž bylo s kratičkou přestávkou až do vzniku Putinem obdivovaného Sovětského svazu.
Znalci umění si nejspíš budou klást otázku, proč se veletrh konal v době, kdy zároveň ve Švýcarsku probíhal globálně ostře sledovaný veletrh Art Basel. Nejspíš právě proto. Ruská přehlídka sponzorovaná Gazpromem chtěla ukázat, že všechno v zemi běží, jako by se vlastně nic zvláštního nedělo – včetně toho, že nepočítaně tamních sběratelů a galeristů se vzhledem k sankcím do Basileje nedostala, a mohli být tedy rádi alespoň za Petrohrad.
Akce se účastnilo šestnáct galerií, hlavně z Moskvy a Petrohradu. Na pětimilionové město je to povážlivě málo, však také řada z největších tamních uměleckých hráčů chyběla. V čele s petrohradským Street Art…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
