Nástup každého nového ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) přináší vášnivé debaty o jeho kompetenci vést historický ústav „správným směrem“. Pro část historiků představuje správný směr zkoumat nacistický a komunistický režim v celé jeho šíři, od jeho zločinů až po úspěchy. Druhá část zastává názor, který je opřen o preambuli zákona, kterým byl ÚSTR před čtrnácti lety založen. Ta říká, že „vznikl z vůle zkoumat a připomínat důsledky činnosti zločinných organizací založených na komunistické a nacistické ideologii, které v letech 1938–1945 a 1948–1989 prosazovaly potlačování lidských práv“.
Poměrně úzké zaměření ústavu bylo dáno tím, že „celou šíří“ totalitních režimů se tady v době jeho vzniku už zabývaly jiné instituce, třeba Ústav pro soudobé dějiny, a řada badatelů z univerzit. Ti mohou zkoumat úspěchy komunismu ve zdravotní péči nebo vzdělání, stejně jako v Německu historici zkoumali úspěchy Hitlerova režimu třeba ve stavbě dálnic a v pozvednutí ekonomiky.
Prozkoumání zločinů z doby totality je úplně jiný úkol, jenž vyžaduje speciální přístup, především badatelský průzkum a zpracování dokumentů komunistické strany a StB, které ležely z 90 procent nijak neroztříděny v archivech. Zakladatelé ústavu deklarovali nutnost prozkoumat vznik, princip a způsob zneužívání moci komunistickou stranou či StB nejen kvůli poznání minulosti, ale také pro nalezení cesty, jak se zneužití moci v budoucnu bránit.
Boj o „správný směr“ ústavu probíhá už od roku 2010.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
