0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kultura10. 4. 202214 minut

Kultura/mix

u.Q.

DĚLNÍCI KULTURY

Zejména v devadesátých letech je nešlo přehlédnout. Jana a Jiří Ševčíkovi byli posledními velikány naší výtvarné teorie, kteří se snažili o umění přemýšlet tak, jako by šlo z hlediska země o podobně strategickou surovinu, jakou je uhlí nebo ropa. Umění vnímali jako něco, co nemá oslovovat jen domácí publikum, ale co je nutné vyvážet do světa, v němž se teprve ukáže, nakolik je schopné obstát před konkurencí.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Jiří Ševčík zemřel minulý týden ve věku 82 let. Jistě se na něj bude vzpomínat jako na pedagoga AVU, šéfkurátora GHMP i šéfa Sbírky současného umění NGP. Byla to ale rovněž jeho spolupráce s komorní Galerií MXM na Kampě, která ho zapsala do dějin našeho umění. V roce 1991 šlo o vůbec první soukromou výstavní a prodejní instituci v zemi. Ševčíkovi už před revolucí spolupracovali se skupinou Tvrdohlaví, jejíž aktéry se pak spolu s novou generací autorů devadesátých let snažili dostat na Západ. Velké výstavy českého umění se jim díky jejich kontaktům podařilo realizovat v Mnichově, Paříži, Cáchách nebo Hamburku, z dnešního pohledu šlo o počiny, jež si už vůbec nelze představit, protože tamní zájem galerií, sběratelů i publika se ze střední a východní Evropy přesunul do mnohem odlehlejších končin. Kdokoli z umělců a umělkyň to tehdy zažil, vzpomíná na to jako na dobu několikaletého zázraku.

Z MXM se do světa dostali (a dodnes jsou jeho součástí) místní zdánliví outsideři jako Jiří Kovanda nebo Jan Merta, tady se obnovila sláva komunisty…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc