Česko řeší, jak se postarat o statisíce uprchlíků přicházejících k nám z Ukrajiny, a podle vlády je k tomu potřeba nouzový stav. Návrh Fialova kabinetu prodloužit jej nikoli na obvyklých třicet dnů, ale rovnou do konce května, který v minulém týdnu schválila Poslanecká sněmovna, vrátil do veřejné debaty otázku, jak s tímto nástrojem při řešení krizí zacházet.
„Žádost o prodloužení nouzového stavu o dva měsíce je možná neobvyklá. Pro vládu a všechny policisty, hasiče i hejtmany, kteří dnes tento režim potřebují k práci, je ovšem nezbytná,“ prohlásil v debatě o schvalování ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že krize potrvá zcela jistě déle než třicet dní. S tím souhlasí hejtman Libereckého kraje Martin Půta. „Celá řada věcí, které se dnes pro ukrajinské uprchlíky úředně zajišťují, by bez nouzového stavu byla proveditelná jen obtížně,“ říká.
Udržet nouzový stav považuje za nutný také hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). „Nouzový stav přináší možnost rychlého operativního řešení věcí – od nasmlouvání ubytovacích kapacit po běh asistenčních center,“ vysvětluje. S čím hejtman nesouhlasí, je délka nouzového stavu. „Vytváří to nepříjemný precedent v tom, že se může stát, že některá z dalších vlád přijde a řekne, že chce nouzový stav na rok,“ upozorňuje.
Podobné riziko vidí i ústavní právník Jan Kysela. „Nejde o uprchlickou krizi, o tuto konkrétní vládu nebo o tuhle sněmovnu,“ říká. Vláda svým krokem podle něj posunula možnosti vyhlašování nouzového stavu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
