Čína opět zavádí covidové lockdowny. Poprvé od dob začátků pandemie znovu uzavřela celou provincii, čtyřiadvacetimilionový Ťi-lin. Zákazy cestování, zastavená veřejná doprava, zavřené firmy a školy či práce z domova, to je realita i v mnoha městech mimo provincii, třeba v megalopoli Šen-čenu nebo v Lang-fangu, což je jakési obří předměstí Pekingu.
Několikatisícové denní přírůstky, které teď v Číně zaznamenávají, se v tak lidnaté zemi zdají být zanedbatelné. Čína ale dál razí strategii nulové tolerance covidu, která je ovšem v situaci, kdy se potýkáme s velmi nakažlivou variantou omikron, podle mnoha západních a také některých čínských expertů neudržitelná.
Proč na ní vedení země trvá, není jasné. Možná nechce přiznat chybu; čínská cesta měla být důkazem, že tamní systém je lepší než západní a s nákazou se vyrovná lépe. Ale nabízejí se i jiná vysvětlení: v proočkovanosti patří Čína sice k nejlepším státům, čínské vakcíny však nejsou moc účinné, a s uvolněním se proto čeká na dokončení vývoje první mRNA vakcíny domácí provenience a na dodávky západního léku paxlovid. Zahlcení nemocnic by bylo před podzimním sjezdem komunistické strany v očích vedení země katastrofou.
Podstatné je, že myšlenka totálního vítězství nad covidem, na kterou Čína vsadila, se ukázala jako příliš optimistická. Kvůli nulové toleranci je promořenost čínské populace zoufale malá – za celou dobu pandemie země přiznala pouze 126 tisíc nakažených, což je třicetkrát méně než v malém Česku. I když…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
