0:00
0:00
Kultura13. 3. 202217 minut

Objevit hudbu budoucnosti

V roce stého výročí narození zažívá skladatel Zdeněk Liška novou vlnu obliby

Z filmového plátna poprvé do koncertního sálu. (Marketa Lazarová, Struny podzimu 2015)

Je zcela vrostlá do tuzemské kinematografie druhé půle 20. století a lze ji slyšet naprosto všude: v dětských pohádkách, historických dramatech, futuristických sci-fi, kriminálkách, dobově tendenčních normalizačních filmech i v těch nejvýznamnějších snímcích své doby, jako jsou Vynález zkázy,Obchod na korze,Marketa Lazarová nebo Spalovač mrtvol.

Kolotočářství i sofistikovanost. (Vynález zkázy, 1958)
Kolotočářství i sofistikovanost. (Vynález zkázy, 1958)
Kolotočářství i sofistikovanost. (Vynález zkázy, 1958)
↓ INZERCE

Hudba Zdeňka Lišky byla ohromující. V rozmezí let 1950–1983 napsal podle všeho hudbu k takřka 150 celovečerním filmům a ty krátkometrážní se počítají na stovky. Střídal žánry i přístupy, nebránil se ničemu – a když to bylo funkční, dokázal využít rozladěnou dechovku i nejmodernější elektronické efekty. Jeho role se navíc neomezovala na skládání. Jako perfekcionista velmi často režisérům zasahoval nejen do zvukového designu, ale také do dramaturgie a střihu. Uměl vycítit propojení mezi rytmem hudby a obrazů a tím vdechnout filmu další život.

S přehledem nejslavnější a nejrespektovanější skladatel tuzemské filmové hudby dodnes udivuje a těší se obdivu fanoušků i odborníků v zahraničí, ale setkat se s jeho hudbou mimo filmové reprízy není vůbec snadné. Kromě několika průkopnických pokusů britského vydavatelství Finders Keepers je takřka vyloučeno poslechnout si jeho soundtrack a také koncertní provedení bývají sporadická. Může za to přání skladatele, který o sobě tvrdil, že „píše hudbu pod obrázky“ –…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc