Strážci pravidel americké ekonomiky předvádějí na konci roku prudký obrat. Kvůli přetrvávající vysoké inflaci, která v listopadu dosáhla téměř sedmi procent, centrální banka (Fed) oznámila, že příští rok očekává hned tři zvýšení úrokové sazby. Vedle toho banka také do března ukončí veškeré finanční programy, skrze něž od začátku pandemie do zpomalující ekonomiky pumpovala peníze. Od obou kroků si banka slibuje, že pomohou krotit inflaci, ze které se ve Spojených státech rychle stává (minimálně politicky) větší problém, než je obava, zda covidem rozhozená ekonomika dostane dost prostoru na pořádnou regeneraci. Důležitost covidových programů Fed dříve obhajoval právě tím, že je mimo jiné potřeba myslet na podporu zaměstnanosti. Ta se podle posledních dat v zemi pohybuje lehce nad čtyřmi procenty, což je pořád zhruba o procento více než před vypuknutím pandemie, ale podstatně méně než loni na jaře, kdy se vyšplhala až na 15 procent.
Krok Fedu je zásadní i proto, že je to teprve podruhé od vypuknutí velké finanční krize v roce 2008, kdy (nejspíš) opustí úrokové pásmo kolem nuly. K prvnímu zvyšování americká centrální banka přistoupila až v roce 2015 a s příchodem pandemie sazby opět rychle seškrtala. Obdobný příběh platí pro většinu klíčových světových centrálních bank a dlouhodobě nízké úrokové míry vedly k tomu, že se uplynulá dekáda označuje za éru „levných peněz“. Zda tato éra nyní definitivně končí, jak někteří předpovídají, ale není jisté. Zatímco například česká nebo…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 54 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
