V 5.30 a bez snídaně jsem se vyplížil ze spící domácnosti. Pak hodina cestování veřejnou dopravou, autem by to bylo ještě horší. Poslední dva kilometry jsem si užil na sdíleném kole, hned poté však už jen první repetitivní úkony. Budil jsem pacienty, ptal se na nesmysly a tytéž zapisoval do ranní vizity. Před osmou jsem si odskočil na „hulák“ od šéfa, což je až na výjimky standardní zahájení dne na chirurgických odděleních. Pouze dvakrát týdně pak kreativní práce na sále. Jinak neustálé zdrhání od administrativy k pacientům, kteří jsou na vší té práci nejzajímavější a nejpotřebnější.
Noční služby. Střih. Ráno vstanu v 6.00. Pomazlím se se starším synem. Pak láskyplně přebalím první podělanou plínu tomu nejmladšímu. V 7.00 snídáme. Potom školka, když se nám chce. Anebo ven, hry, příroda, vzduch, spánek, oběd, hry, příroda, vzduch. Jistě, mezitím často dost na nervy, další podělaný plíny, kašlíček, rýmička. A všemu pracovnímu jsem taky nezdrhnul. Sice ne chirurg, ale stále trochu doktor, po večerech, po nocích. A žena zpět v práci. Otcovská dovolená.
V březnu 2021 firma McKinsey publikovala průzkum, ve kterém se zaměřili na otcovskou dovolenou. Jedna ze čtyř Američanek totiž částečně anebo úplně opustila své zaměstnání kvůli rodině. Covid. A tak si výzkumníci položili otázku, zda není podpora otcovské náhodou přesně to, co by mohlo tento trend zvrátit? Já si pokládám ještě důležitější otázku: Není to náhodou zdravé? Devadesát z celkově 187 zemí světa placenou otcovskou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
