Za Skyty historici označují starověké kočovné kmeny, které od 7. století před Kristem do zhruba 3. století po Kristu obývaly rozsáhlé stepi na území dnešní Ukrajiny a Ruska. Už tehdy měl Krymský poloostrov strategicky i povětrnostně tak výhodnou polohu, že si založené Skytské království vybralo za své sídlo Neapol, dnes zaniklé centrum na území současného Simferopolu. Skytové byli nakonec z poloostrova vytlačeni, respektive vyvražděni Góty a Huny – a jedno z mála, co po nich zůstalo, je takzvaný skytský poklad. Stovky až 2,5 tisíce let starých předmětů vyrobených vesměs ze zlata, mezi nimiž převládají kultovní předměty a zbraně. Z pohledu archeologů a historiků jde o nesmírně cenný soubor: vzhledem k čilým kontaktům Skytů s Řeky můžeme na památkách studovat dávný kulturní vývoj nejen ve východní, ale i jižní Evropě.
Poklad od roku 1991 patří Ukrajině, která ho logicky získala po rozpadu Sovětského svazu. Na začátku roku 2014 ho Ukrajina zapůjčila do Nizozemska, kde byl vystaven v amsterdamském Muzeu Allarda Piersona, archeologické instituci místní univerzity specializující se právě na starověké památky. Pár týdnů poté, co zlato dorazilo do Amsterdamu, však obsadily Krym okupační jednotky Putinova Ruska. Když výstava skončila, Nizozemci si položili chytrou otázku, komu mají poklad vlastně vrátit. A po několika soudních kolečkách minulý týden dospěli k tomu, že Ukrajině.
„Ačkoli tyto muzeální předměty pocházejí z Krymu, čili mohou být považované za součást krymského…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
