Z raveových party se odsud do českých končin šířil drum and bass. Psala se devadesátá léta a usedlost Cibulka v pražských Košířích se stala jedním z center naší freetekkno scény (hodně tu hrál tehdy začínající Cirkus Alien), která s beaty pouštěnými z gramofonů do amatérsky sestavených soundsystémů po svém navazovala na underground sedmdesátých let. Cibulka byla jedním z nejznámějších pražských squatů, místem svobody, kde se dalo pod výstižným, od meziválečných surrealistů vypůjčeným heslem Všechnu moc imaginaci! ledacos objevovat, ochutnat a prožít. Policie z usedlosti ale squattery pravidelně vyháněla. Naposledy a definitivně před šesti lety s pomocí více než stočlenné zásahové jednotky. Od té doby byla Cibulka opuštěná.
Usedlost s historickými kořeny sahajícími až do 14. století si v roce 1817 koupil jako letní sídlo pasovský kníže a biskup Leopold Thun-Hohenstein, jehož modlící se socha dnes tvoří dominantu takzvaného Malostranského hřbitova na Smíchově. Centrální statek nechal přestavět na empírový zámeček, z okolí vytvořil půvabný krajinný gesamtkunstwerk, ve kterém se v parkové úpravě potkávaly sochy, zříceniny, mostky, rozhledny a našlo se tu místo i pro čínský pavilon. Jenže už v 19. století Cibulka vyhořela a na začátku toho následujícího přešla do majetku města. Od té doby se pro ni hledalo praktičtější užití než ryze estetické. To se ukázalo jako nesmysl, jenž vyústil v devastaci areálu.
Je to zpráva z říše Thun-Hohensteinových snů:…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
