Osm let jako příslušník britské tajné služby vyzrazoval tajné informace Sovětskému svazu. Byl za to odsouzen na bezprecedentních dvaačtyřicet let, ale po šesti letech ve vězení uprchl za železnou oponu do Moskvy. Jeho útěk označila v roce 1966 média za akci ve stylu Jamese Bonda. Málokterý účastník studené války se vskutku tolik podobal (anti)hrdinům špionážních příběhů jako dvojitý agent George Blake, jenž zemřel 26. prosince ve svých osmadevadesáti letech.
„Abych byl zrádce, musel bych nejprve někam patřit. A já nepatřil nikam,“ řekl v devadesátých letech americké stanici NBC. Původem byl z Nizozemska, do Británie ho zavedla druhá světová válka, na jejímž sklonku se stal agentem MI6. Syn Holanďanky a egyptského Žida byl na to jazykově skvěle vybavený: uměl nizozemsky, hebrejsky, arabsky a německy. U tajných služeb zůstal i po válce, kdy si k jazykům přibral ruštinu. Nejprve v Berlíně pomáhal vybudovat síť britských agentů, následně dostal za úkol vytvořit podobnou síť v Koreji. A tamní mise se ukázala jako klíčová pro jeho další osud: v roce 1950 padl do severokorejského zajetí, strávil tři roky v pracovním táboře a tehdy si prý uvědomil, že „budoucnost světa se pojí s komunismem“.
Do Británie se vrátil již ve službách Sovětského svazu. Jak později přiznal soudu, každý utajovaný dokument, ke kterému měl přístup, posílal do Moskvy. Pravděpodobně největší službou, kterou Sovětům prokázal, bylo vyzrazení vznikajícího tunelu ze západní do východní části Berlína, díky…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
