0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Komentáře9. 2. 20202 minuty

Trump na Marsu

Co mají společného američtí prezidenti od Bushe staršího až po toho současného? S výjimkou Billa Clintona všichni toužili po letu na Mars. Naposled Donald Trump, který v nejnovější Zprávě o stavu unie mluvil o předurčení Ameriky dobýt další hranici: rudou planetu.

Jako by se v Bílém domě skrýval nějaký virus vyvolávající kosmické blouznění. Kongres je infikován méně, takže kvůli astronomickým nákladům odhadovaným na půl bilionu dolarů Bushovi seniorovi začátkem devadesátých let neschválil jeho plán přistát na Marsu v roce 2019. Teď zákonodárci dolní komory brzdí i rozlet Donalda Trumpa.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Příběh lze ale vyprávět i jinak: vzpomenout, kolik užitečných inovací přinesl program Apollo, a postesknout si nad tím, že námluvy Bílého domu s Marsem neprovází jasnější strategie. Již v šedesátých letech načrtla NASA cestu k přistání na sousední planetě v roce 1983, pak se ale kormidlo stočilo k vývoji raketoplánu, který vysál veškeré finance. Barack Obama na počátku svého prezidentství rozmetal plány pro cestu na Mars svého předchůdce George W. Bushe, aby pak s jeho vlastními plány udělal totéž Donald Trump. Nebýt těchto zatáček, možná by stopy Američanů v marsovském prachu byly již dávno otištěny.

A zmatky pokračují: loni v březnu Trump rozhodl o návratu Američanů na Měsíc v roce 2024 (Kongres žádá pozdější datum) – již v červnu však otočil a vyhlásil za hlavní cíl Mars, k němuž chce doletět nejpozději v polovině třicátých let. Na protesty NASA, že potřebuje pro takovou výpravu…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc