14_TEMA_Biontech
Vakcína německého startupu BioNTech.

Uğur Şahin bral riziko ničivé pandemie vždy velmi vážně. Před dvěma lety tento německý výzkumník a podnikatel v biotechnologiích na konferenci v Berlíně prohlásil, že kdyby se světem šířila vážná infekce, jeho firma by dokázala rychle vyvinout vakcínu pomocí nové, převratné genetické technologie. Nezdálo se ovšem možné ani pravděpodobné, že by kdy mohl svým slovům dostát. Şahinova společnost BioNTech byla v té době malý neznámý evropský startup. Žádnou vakcínou na zmiňovaném principu se nikdy neočkovalo. A slovní spojení covid-19 tehdy nikdo neznal.

14_TEMA2_Biontech
14_TEMA3_Biontech
Pandemie jako příležitost. (Manželé Uğur Şahin a Özlem Türeci)

Dnes patří Şahin a jeho žena, vědkyně Özlem Türeci, s níž firmu založil, k nejbohatším občanům Německa. Podílel se na tom hlavně úspěšný vývoj vakcíny proti novému koronaviru, na němž BioNTech spolupracuje s americkým farmaceutickým gigantem Pfizer. Příběh manželského páru je podle listu The New York Times pozoruhodný také v tom, že Şahin a jeho žena ani po úspěchu svých firem (první startup založili již v roce 2001) nevlastní auto, žijí s dcerou ve skromném bytě a do práce jezdí na kole. Oba jsou navíc potomky imigrantů z Turecka, takže jejich úspěch je vnímán nejen jako ukázka síly inovací a tržní ekonomiky, ale také otevřené společnosti.

Žádná z vyvíjených vakcín sice zatím řádně neprošla všemi koly klinických testů, předběžné výsledky jsou ale tak nadějné, že se očkování stále jasněji jeví jako finální odpověď na pandemii. Na světě ovšem žije téměř osm miliard lidí, z nichž skoro miliarda a půl patří do ohrožených skupin, u nichž může mít nemoc covid-19 fatální průběh. Ti by měli přijít na řadu jako první, nebude to však stačit – aby se svět mohl vrátit k životu, jaký jsme znali před pandemií, bude nutné vakcínu nabídnout i těm ostatním. „Nikdo nikdy nezkusil očkovat celou planetu. Postupem času mohou dojít injekční stříkačky, lékařské sklo i zdravotníci,“ obává se týdeník The Economist.

A jsou tu i další otázky. Pokud se bude někdy vzpomínat na to, jakým způsobem lidstvo „zatočilo“ s koronavirem, může to být hlavně příběh velké křivdy. Ne všichni totiž mají stejnou šanci se k vakcíně brzy dostat – a není to jen tím, že například ta vyvinutá zmíněným manželským párem musí být přechovávána při téměř minus 80 stupních, což pro distribuci v méně rozvinutých zemích znamená velký problém. Potíž je hlavně v tom, že si většinu vakcín pro sebe zabraly vyspělé země.

Nadšení i pochybnosti

Nejblíž k cílové pásce se dnes zdají být tři vakcíny. Kromě zmíněného konsorcia je krok od úspěchu americká firma Moderna, která přišla s očkovací látkou na podobném principu – takzvanou RNA vakcínou. Třetím želízkem v ohni je sérum vyvíjené Oxfordskou univerzitou ve spolupráci s farmaceutickou firmou AstraZeneca. Každá z těchto vakcín musí být aplikována ve dvou dávkách, a i když žádná z nich zatím souhlas úřadů nezískala, jejich výroba se již v masovém měřítku rozběhla.

Společné mají rovněž to, že se je podařilo vyvinout a začít testovat za pouhých deset měsíců, což je bezprecedentní rychlost. Genetička z Oxfordu Catherine Green na stránkách The Economist vzpomíná, jak s kolegy na jaře pracovala ve dne, v noci i o víkendech. Ani to by však nevedlo k cíli, nebýt obrovského pokroku, k němuž v posledních desetiletích došlo v genetice. Oxfordští vědci vyšli ze svého dvacetiletého úsilí vyvinout pomocí genetických metod vakcínu proti malárii, tvůrci RNA vakcín pak navazují na genové modifikace myší prováděné už v devadesátých letech.

 

I_obalka_R48
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka_R48
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 40 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte