Doktoři volají SOS – a Babiš s nimi

Když má Aleš Chrdle popsat svoji představu o vyhlídkách koronaviru v Česku, sáhne ve vzpomínkách o tři dekády zpět, kdy dokončoval v Plzni lékařskou fakultu a kolem něj se otvíral svět. Po pádu komunismu mířily na Západ plné autobusy zvědavých turistů. Některé na otočku třeba až do Benátek – brzy ráno tam, rychle projít město, utratit všechny peníze za jednu drahou zmrzlinu a na noc zpátky domů.

Přejezd přes Alpy ale někteří řidiči starých karos nezvládli. Nahoru to šlo, ale na kopci se někdy stávalo, že šofér podcenil situaci, protože nikdy předtím z tak dlouhého a strmého svahu nejel. A tak včas nepodřadil a dole autobus neubrzdil. K tragickým nehodám tohoto typu docházelo i v dalších letech.

„My jsme v podobné situaci. Když se covid rozjede moc, tak už nepodřadíme,“ vysvětluje analogii s koronavirem Chrdle, dnes padesátiletý primář infekčního oddělení v budějovické nemocnici, která je na jihu Čech hlavním centrem pro řešení pandemie. Byl jedním ze tří iniciátorů dopisu lékařů „z první linie“, kteří minulý týden veřejně vystoupili proti dalšímu zlehčování problému.

„My doktoři teď křičíme, aby tam stát rychle hodil dvojku. Protože za chvíli už pojedeme tak rychle, že ji tam nedostaneme,“ obává se s odkazem na motoristickou zkušenost, kdy při jízdě z kopce je u větších vozidel nutné přibrzďovat motorem a včas zařadit nižší rychlostní stupeň, jinak převodovka v rozjetém voze už manévr nezvládne a brzdy samy stroj pod kontrolou neudrží.

„Zařadit dvojku“ ve zdejší…